NEMAKAČENKA A FLÁKAČI
České hospodářství na tom není zrovna nejlíp. Všechny naše velké a prosperující fabriky jsme rozprodali cizincům nebo zavřeli. Drobným podnikatelům se házejí klacky pod nohy. Kdyby už dávno nepřišla o iluze a stále si myslela, že je za hranicemi takzvaně tráva zelenější, sbalila bych si fidlátka a hnala se odtud pryč.
Z kopce to jde ale bohužel po celé Evropě a slavná EU se svými na hlavu padlými nařízeními nás táhne ještě víc k zemi. Počínaje třeba zhoubnými dotacemi pro zemědělce, kteří si totálně zničili půdu řepkou. Každý normální sedlák ví, že se používají osevní postupy, střídání plodin a také se jeden rok nechá odpočnout pod jetelem či vojtěškou. Taky musíte dát půdě pěknou fůru hnoje jako odměnu za její dary. Umělá hnojiva to fakt nezachrání.
Pak tu máme třeba úplně zparchantělé potravinové normy, které nás tráví jako krysy. To, čemu říkáme jídlo a potraviny, by za stále omílané totality nesmělo ani na pult. Když si přečtu složení výrobku s množstvím látek, o kterých nic nevím, přejde mě chuť. Dřív se vařilo jednoduše a dalo se to i jíst.
Napsáno pro Svobodný blog – celý článek – Pokračovat ve čtení
To, jak jsme se nechali obestavět hypermarkety a fastfoody, které vytlačili naše zemědělce a potravináře do věčných lovišť a místo dobrého jídla se cpeme hnusnými fastfoody z kdoví čeho, i když víme, co to udělalo se slavnou otylou USA, je postavené na hlavu. Opakujeme cizí chyby, i když víme, že to dopadne špatně. Místo šťavnatých rajčat z vlastních polí jíme hnusnou gumu, kdo ví odkud.
Jestli se na to Pán Bůh dívá, rve si vlasy a mlátí hlavou do zdi. Divím, se, že nás ještě nenechal všechny zavést hnojem a zaorat. Aspoň něco by z nás bylo k užitku. Ale on asi ani nemusí. Naši pitomost dovršíme skutečností, že se necháme obsadit imigranty a karta se obrátí. Ta tam, bude takzvaná západní vysoká úroveň.
Ještě třeba zmíním daňové ráje. Legálně trpěné možnosti okrádání státu. Kdo zde podniká, ať tu platí daně, ať země prosperuje. Pokud nechce, může jít, nemyslíte? Když jdou daně ven, nemůžeme se divit, že máme dluh jak vrata od stodoly a ani zmínění imigranti tu nechtějí zůstat, protože je tady ubohá životní úroveň. V daňových rájích se veze i naše slavná vláda, kdyby to tak nebylo, už by to dávno zatrhli. Dělají z nás tupce a my se necháme.
A ještě k tomu budou volby… Velký státník by se nám hodil jako sůl. Ale kde vzít a nekrást? Stačí, že kradou naši státníci a to ve velkém. To, co se občas provalí, hovoří za vše.
Ptáte se, koho budu volit? Budu ráda, když mi napíšete, kdo z nich stojí za to a proč. Pod článkem je místa dost. Bohužel jsem si nějak stále nevybrala.
Líbí se mi ale třeba názory tohoto muže. Hodně budu citovat, protože mi prostě výroky připadají zajímavé a jsou tak přesné a trefné, že je vůbec nechci předělávat a měnit.
,,Musíme být pyšní a hrdí na to, že jsme Češi, říká podnikatel Petr Kroužil ze Sedlce-Prčice.“
A já s ním souhlasím. Dokud budeme jen přihlížet a nezačneme se rvát jako hrdý český národ, budeme stále národ ,,přizdisráčů“.
Svůj život žije v duchu památky nejslavnějšího českého šlechtického rodu Vítkovců. Svou firmu, která zahrnuje památník Nový hrad s muzeem, pivovar, restauraci, prodejnu v Sedlci-Prčici a SKI areál v Kvasejovicích. Vše provozuje pod slavným erbem růže Vítka z Prčice. Jde mu o vzbuzení hrdosti v českém obyvatelstvu.
,,Nemakačenka a flákači? O ně se stát starat nemá. Lidé od Babiše makají, ale na pěkném bordelu“, říká podnikatel a milovník historie z Prčice.
Podnikatel bude kandidovat za Stranu soukromníků ČR jako nezávislý v krajských volbách. Je totálně naštvaný na naši nefunkční vládu a celý systém.
„Ve středověké Evropě jsme patřili mezi nejmocnější státní útvary. Po Bílé hoře jsme ztratili svůj vliv, ale zůstala nám obrovská ekonomická síla, která se projevila za první republiky, když jsme se osamostatnili a stali jsme se jedním z nejvýkonnějších států světa v přepočtu na obyvatele. Tento úspěšný vývoj přerušila druhá světová válka a po ní nástup komunistů. Pan Kroužil kritizuje i nešťastně zvolenou privatizaci po pádu totality, kdy bylo mnoho firem rozkradeno a vytunelováno, přesto je přesvědčen, že by to šlo dohnat.“
Pana Kroužila bych chtěla poznat osobně, jeho názory se mi líbí. Jen bych popravila fakt, že Klausova privatizace nebyla nešťastná, ale byl to pěkný promyšlený tah vytunelování naší republiky.
Souhlasím i s tím, že to není složité. Stačí neházet českým drobným podnikatelům klacky pod nohy, co nejméně je obtěžovat, zjednodušit veškerý systém přes zákoník práce až po daně, odvody a další. Pak bude i plusový rozpočet, jen když nechají lidi dělat. Podnikatel tvrdí, že vláda, vytvářející mínusový rozpočet, není dobrá, ale katastrofická. Je zklamaný chováním hnutí ANO a jeho předsedy Andreje Babiše. Současnou vládu označuje za nejhorší za 26 let pro podnikatele.
„Když šlo ANO do politiky, říkalo, že jde makat. Ale podle mne makají na pěkném bordelu, jen chrlí předpisy. Při každém novém zákoně se chytám za hlavu, co za byrokracii nás zase čeká. Vláda se chová k lidem jako k malému dítěti, pořád ho vodí za ruku, přikazuje, jestli má jít napravo, nalevo, jestli si může dát pivo, nebo ne,“ zlobí se, protože je zklamaný politikou hnutí ANO. „Jsem otrávený, proto chci pomoci Straně soukromníků,“ dodává.
„Já vidím ve svém okolí, že malí a střední podnikatelé jen přežívají, neprodukují žádné rezervy, málokdo je na tom dobře. Připadá mi, že tahle vláda se snaží ten malý podnikatelský stav zlikvidovat. Oni tomu říkají, že chtějí zavést pořádek. Ale největší nepořádek tady dělá stát,“ poznamenal podnikatel.
Velmi trefný i jeho výrok, že po roce 1989 stačila dělat účetnictví pro fabriku s 50 až 100 zaměstnanci jedna účetní bez počítačů, dnes díky byrokracii nezvládne jedna účetní i s počítačem firmu s 20 zaměstnanci.
„Musíte zaměstnat o dvě tři víc. Jen na výplatách vás tak stát připraví o nějakých šest set tisíc korun, přitom pro nás nic nedělají, jak tvrdí. Naopak,“ zlobí se majitel firmy.
Výborně také podotýká, že nejde o to, že by lidé kradli, jak tvrdí Andrej Babiš, ale pouze bojují o přežití.
„A jestliže vám stát v podobě nějakých byrokratických předpisů komplikuje podnikání, vybírá vysoké sociální a zdravotní pojištění a za pomoci různých statistických a kontrolních hlášení vám navyšuje náklady, pak jen tak tak přežíváte. Jen my máme každý rok navíc sto až dvě stě tisíc na nákladech, které souvisí s byrokracií,“
Další trefný postřeh je, že spousta lidí dělá zbytečnou práci na úřadech. A je přesvědčený, že sociální stát neznamená, že bude dávat peníze nemakačenkům a flákačům, ale že se postará o lidi, kteří se o sebe postarat nemohou, tedy o důchodce, invalidy, nemocné. „Ne o ty, kteří nechtějí dělat,“ Pokud čtu dobře mezi řádky, jde i o velké procento národnostních menšin, pobírající obrovské sociální dávky. Na které my nikdy nebudeme mít nárok. Jsme vyhnanci ve vlastní zemi, jen jsme si toho ještě nevšimli. A také jsme si asi ani nevšimli, že už nám zde skoro nic nepatří.
Škoda, že pan Kroužil nechce kandidovat, šly bych ho volit. Lidi ze zdravím selským rozumem, kteří umí makat, potřebujeme jako sůl.
KLADIVO NA PODNIKATELE:
,,Babiš kritizuje, že malé firmy dávají zboží nebo poskytují služby „bez papíru“. „Ale kdyby to nedělali, tak by nepřežili. Problém je v poslancích a vládě, ne v živnostnících, ti to prostě jen nemohou utáhnout,“ vysvětluje, proč někteří živnostníci nedávají zákazníkům účty nebo faktury, aby nemuseli platit daň.“
„Uvedu dva příklady: stát vybírá sociální a zdravotní pojištění, ale když je člověk nemocný, tak prvních čtrnáct dní platí zaměstnavatel.“
,,Druhý: půjčíte si v bance jeden milion na pět let, takže musíte každý rok poslat 200 tisíc korun splátku. Stát vám to však v podobě odpisů rozdělí třeba na třicet let, takže si můžete dát ročně do nákladů pouhých 33 tisíc korun. Rozdíl – 167 tisíc – vám chce zdanit a ještě vyměří zálohu na daň na příští rok. To je normální zlodějna od státu. Pak stojíte před volbou, jestli zkrachujete vinou státu, nebo ne,“ vyčítá politikům, jaké kladivo kvůli jejich rozhodnutím dopadá na podnikatele.“
,,Přitom věří, že se dá v Čechách podnikat poctivě, ale podle něj vláda nutí lidi, aby se chovali nepoctivě, protože kdyby se chovali, jak se po nich vyžaduje, tak nepřežijí. „Copak malý podnik může vyplácet odstupné jako fabrika o dvou tisíci zaměstnancích?“ ptá se.“
„Když má živnostník jednoho dva zaměstnance, může ho odstupné úplně položit.“ Nelíbí se mu, že stát hází všechny do jednoho pytle, malé i velké. Země je podle něj svázaná do byrokratického molochu, lidi pak nemohou svobodně a naplno pracovat. Proto navrhuje, aby se malí živnostníci zdaňovali paušálně jako za středověku. „Jsi instalatér, děláš vodu, tak tě nechám dělat a ročně nějaké peníze složíš; a tím to končí. Když stát omezí byrokracii, státní rozpočet by mohl být plusový, pak by se doktorům mohlo přidat několik tisíc korun a ne pár procent, to je naprosto směšné. Ale jinak stát rozhazuje plnými hrstmi, všechno je na dluh. To není systémové řešení,“ tvrdí majitel firmy Vítek z Prčice.“
PRO SILNOU EKONOMIKU – MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY VPŘED
Jeho názor na podporu malých a středních podnikatelů, aby země byla ekonomicky silná a růst nestál na nadnárodních společnostech, jednoznačně sdílím.
Způsob byrokracie, za kterou utratí malý podnikatelé nehorázné sumy peněz je ale příšerný. Politici se takto podnikatelům vysmívají, stát je ždímá ze všech stran.
„To je stejné, jako když někdo koupí mizerné kalhoty, pak je záplatuje a o každé záplatě mluví. Pořád je tak o čem mluvit, jak zazáplatovali zdravotnictví, jak zazáplatovali něco jiného, ale chybí systém. Kdyby zrušili ty byrokratické aparáty, udělali jednu sazbu DPH a nechali lidi v klidu pracovat, udělali by nejlépe,“
ANDREJ BABIŠ A NADNÁRODNÍ MOLOCHY
„Ve sněmovních volbách jsem volil Andreje Babiše, chtěl jsem mu pomáhat,“ přiznává Petr Kroužil, „ale pochopil jsem, že vůbec nerozumí malým a středním firmám, dokladem toho je elektronická evidence tržeb. Ta může být povinná pro malé podniky, i když ne takhle pracně vymyšlená, ale je to naprostý nesmysl u živnostníků. Babiš rozumí jen nadnárodním molochům a ještě se dopustil chyby, když se spojil se sociální demokracií, která umí perfektně rozhazovat a zadlužovat.“
Návrh rozdělení zdaňování podle kategorií: živnostník, malá firma, střední firma a velká firma, se mi zdá velmi zajímavý. A se zjednodušením systému naprosto souhlasím.
Odkaz:
Život je plný barev a názorů, každý jsme jiný. Měli bychom se respektovat a užívat si různorodost názorů. A pokud se oháníme svobodou slova, nikdo by neměl ani vyslovit, že by měla být třeba Klára Samková potrestána za svůj svobodný názor.
