aspergrův syndrom

Podivný příběh se psem – Pocta městskému divadlu Brno – aneb, když se tleská ve stoje

Pavla Růžičková Leave a Comment

příběh psa

V posledních letech jsem na divadlo doslova zanevřela. Viděla jsem pár her, které za moc nestály a z té poslední jsem odešla naprosto znechucená. Nemám ráda zbytečnou nahotu na jevišti, vyhrocenou vulgaritu a agresi. Domnívám se, že to není nutné. Přestávala jsem věřit, že to, co se na prknech, jenž znamenají svět, v poslední době odehrává, má ještě něco společného s uměním.Zřejmě jsem ale celou dobu chodila do toho špatného divadla, respektive divadel. A mám obrovskou radost, že i v dnešní době dokážeme jako český národ prokazovat čest divadelnímu řemeslu a doslova s aplausem tleskat ve stoje.

Podivný příběh se psem

Hana Holišová a Vojtěch Blahuta

Po zhlédnutí  tohoto 

divadelního představení v  Městském divadle v Brně  mi svitla nová naděje. Dojemný příběh o lidském hledání mě doslova učaroval. Zpracování bylo naprosto úžasné a bezmezně bralo dech. Výborné jednoduché kulisy doplněné promítanými světelnými efekty zde dokazují, že ve zdánlivé jednoduchosti tkví obrovská síla.

Hlavní hrdina, kterým je patnáctiletý Christopher Boone trpící  Aspergerovým syndromem , tedy lehčí formou autismu, je na jedné straně génius a na druhé ztracené dítko v pro něm nesmyslném světě. Je krásné, že umíme zpracovat i tyto příběhy s takovým citem. Že umíme poodhalit kouzlo jinakosti, které se mnohdy raději vyhýbáme. Hlavnímu hrdinovi v mnohém rozumím. Každý z nás se umí ve svém životě často ztratit. A i když náš hendikep není na první pohled až tak znatelný jako ten jeho, úplně každý si jej sebou životem neseme a snažíme se najít svoje místo.

Činohra: “Podivný příběh se psem”

Příběh s detektivní zápletkou v sobě skrývá tolik neskutečných emocí, že v některých chvílích nevidíte dojetím přes slzy a doslova zapomínáte dýchat. Napětí ve spojení s lehkostí laskavého humoru, protkaný hlubokou a tíživou láskou k postiženému autistickému synovi je naprosto ohromující. Příběh o hledání místa v matoucím světě byl mistrně doplněn vynikajícími hereckými výkony.

Výborní byli úplně všichni, včetně hereckého podání bankovního automatu.
Otec Ed – v podání  Igora Ondříčka 

. Tolik hluboké lásky v jediném mužském výkonu jsem již dlouho nezaznamenala.

Vzkaz Judy – v podání  Aleny Antalové 

: “Nejen, že jste fenomenální herečka, ale ještě k tomu zatraceně dobře vypadáte! Klobouk dolu před Vámi a to nejen před úžasným hereckým výkonem.”

Učitelka Siobhan – v podání  Hany Holišové 

. Obdiv neskutečně obsáhlému a nelehkému textu a strhující a neskutečně rychlé kadenci Vašich slov. Vidím, že jsem až dosud netušila, jaká síla se ve Vás skrývá.

Představitel hlavního hrdiny Christophera –  Vojtěch Blahuta 

předvedl naprosto strhující a přesvědčivý důkaz svého hereckého mistrovství. Významné umístění v kategorii Nejlepší mužský herecký výkon roku 2013 mu náleží právem. Obrovské poděkování za závěrečnou lekci matematiky, už jsem si to potřebovala zopakovat [wp-svg-icons icon=”happy” wrap=”i”].

S pokorou a úctou děkuji za neskutečný zážitek a navrácení touhy zajít do divadla. Určitě to nebylo poslední mnou navštívené divadelní představení v našem Městském divadle Brno.
Jít nahoru
[wp-svg-icons icon=”images” wrap=”i”] Zdroj fotografií: www.mbd.cz | Městské divadlo Brno”
[wp-svg-icons icon=”wordpress” wrap=”i”] Publikováno na: “Svobodný blog”