Stárnutí je na nic, možná, že by se mělo zakázat nebo zrušit

Stárnutí je na nic, možná, že by se mělo zakázat nebo zrušit

Populace nám nějak stárne. Možná by se do toho mohla vložit Evropská unie, stanovit kvóty o tom, kolik lidí bude moc zestárnout a do jakého věku a všechno ostatní by se mohlo třeba zakázat. Sami si s tím asi neporadíme.

A pokud by někdo vymyslel nějaký návod, jak nestárnout a neživořit, neumírat v bolestech a zapomnění, s pocitem osamění, že už vás nikdo nepotřebuje a jste na obtíž, tak prosím sem s ním. Jestli existují noční můry, tak tuto máme všichni.

Napsáno pro Svobodný blog – celý článek – Pokračovat ve čtení

Obličej, Tvář, Na Výšku, Starší, Staré, VráskySnažím se nemyslet dál než do zítřka. Když se podívám na výplatní pásku a vidím, kolik jde na zdravotní a sociální, měla bych mít důchod jak malinu za ty roky. Obávám se, že ale místo toho dostaneme drátem do oka.

Pokaždé, když posílám peníze na penzijní připojištění, modlím se, aby se opět nezměnil zákon a abychom o tu trochu urvanou od huby nepřišli.

Po tom, co se množí krádeže v bytech jak houby po dešti a po tom, co jsme i my měli tu čest, mám obavu, že šetření do strožoku není zrovna šťastné.

A po té, co jsme několikrát my a rodinní příslušníci zakopali archivní slivovici na zahradě a už ji nikdy nenašli, raději nebudu ani zakopávat čarodějnou truhlu plnou rezervního fondu na důchod.

Průměrný věk dožití v České republice se za posledních 15 let

  • u mužů prodloužil o 4,2 roku na současných 76 let
  • u žen vzrostl o 3,4 roku na 82 let

Ekonomové stále bijí na poplach, že společnost stárne a mělo by se s tím počítat při výdajích státního rozpočtu a stále odkládané a nedostatečné reformě důchodového systému, zdravotní a sociální péče.

  • výdaje na dlouhodobou lůžkovou péči v letech 2010 – 2014 vzrostly o 1/4.

výdaje na domácí dlouhodobou péče se výdaje zvýšily o 1/5.

V roce 2014 tvořily souhrnné výdaje na dlouhodobou péči již 62,1 mld. Kč

18 % z celkových nákladů na zdravotní péči z celkových 350,4 mld. Kč.

stář

Prodlužování lidského věku sebou nese mnoho potíží. Dostatek lůžek, zdravotnického personálu a specializovaná zařízení. Snaha zdravotníků, o nejdelší soběstačnost seniorů, aby mohli závěr života strávit v klidu a pohodlí svých bytů je určitě správná, zvyšuje ale i náklady na zajištění sociálních služeb, které jsou drahé a senioři nemají na dodatkové služby. Chybí dostatek nízko metrážních bezbariérových bytů. Senioři nemají velké celoživotní úspory, nutné je dofinancování služeb ze strany rodiny, které ale samy nemají nazbyt.

Dřív k sobě měli lidé blíž, byli ,,vejminky“ a bylo samozřejmé se o rodiče postarat. Dnes chce mít každý klid a pohodlí a být nejlépe single. Stát to za nás nezachrání, i když uděláme oddalované reformy. A hlavně, stát jsme MY.

Je ale těžké říkat generaci našich rodičů, kteří počítali s důchodem a vyrostli v socialismu, že se mají o sebe postarat sami. Naše generace, která zažila převrat jako mladá a nevyzrálá se sotva stačila nějak zorientovat a postarat o bydlení. Na důchody, které asi nebudou, se nějak nestíháme zajišťovat. Nestíháme se klonovat a ani nejsme chobotnice. Pracujeme sice do roztrhání těla, ale i když padáme na hubu, kromě infarktu a dalších zdravotních potíží toho na kontě moc nemáme. A naše děti jsou také ještě zmatené. Dokud je jejich děti neuvidí umírat v krabici pod mostem, nic moc se nezmění. Některé generace jsou prostě obětmi doby. Každé trochu jinak.

Odkaz: Stárnutí se v Česku začíná prodražovat

Kruté novinky důchodového systému

Důchod 1png

Jak je to vlastně v dnešní době s důchodem? Na toto téma píši už po několikáté. Často se setkávám s naprostou neinformovaností. Také i já jsem ještě generací, která zažila minulý režim a v té je naivních představ opravdu nejvíc.

Dám vám sem několik aktuálních čísel, které mě neustále šokují, a nechápu, jak jsou vůbec možná. Pokud se domníváte, že důchod musíte dostat i když máte nízké pojištění a nízké výdělky, alespoň ve výši životního minima, hluboce se mýlíte. Continue Reading

Důchod jako hudba minulosti

důchod

Patříme ještě stále k těm generacím, které mají představu o tom, co je důchod a také počítají s tím, že se do něj propracují a nějaký důchod v podobě finanční částky také dostanou. Možná o pár generací dál se jedinci již budou muset smířit s tím, že žádné důchody nebudou a také jim to již možná nebude divné. My jsme ale zatím vesměs všechno generace, které připadá dost hrozná představa, že by žádný důchod nedostaly.

Vláda mluví o tom, že by měli lidé do důchodu odcházet v 65 nebo 67 letech tak, aby strávili v penzi asi čtvrtinu života. Ekonomka a ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová ale varuje, že to, co slibuje naše vláda, není vůbec možné. Vláda podle ní jen prostě nemá odvahu mluvit o problému otevřeně a vyložit karty na stůl.

Odkaz na článek

Důchod v 65 letech? Zapomeňte, říká ekonomka a mluví až o 81 letech. A přidává jednu dobrou radu

V podstatě poukazuje na skutečnost, že prohlášení vlády se nezakládá na žádném rozumném výpočtu a není podloženo žádnými skutečnými fakty.  Přehodnocení podle aktuálních demografických údajů prostě neproběhlo a hranice odchodu do důchodu v 65 až 67 letech bylo pouhé plácnutí do větru.

Musím říct, že když vidím, jak jsou na tom moji rodiče a rodiče mých známých v 65 letech, nedovedu si představit, že v té době budeme ještě na plný úvazek pracovat a že toho budeme schopni. Také si nedovedu představit, že pro nás bude práce a že nás bude chtít nějaký člověk se silným sociálním cítěním ještě vůbec zaměstnat…

Vzhledem k faktu, že se rodí čím dál míň dětí, populace stárne, důchodová reforma ještě neproběhla a důchodový fond zeje prázdnotou, nebude nám asi ani z čeho důchody vyplácet. To všechno, co nám zde po kapkách vláda servíruje, je tedy jen čiré zoufalství a lhaní lidem.

Věk 65 let nebyl stanoven tak, že by se naši zákonodárci podívali, kolik asi bude důchodců a kolik bude aktivních lidí, jaké budou důchody a jaké budou odvody do systému, a z toho by jim vyšlo nějaké číslo, které by nám sdělili. Tedy to, že v systému bude tolik peněz, aby mohli lidé odcházet do důchodu už v 65 letech. Pravdou je, že nejsou peníze na důchody, protože se tak nějak rozkradly, tak se na to lidi tak pomalinku připravují a nenápadně se posouvá hranice odchodu do důchodu.

Nedovedu si představit, kolik lidí skončí na ulici bez prostředků. Jak to tady bude vypadat. A kde je tady v tomto případě, lidskost, ohleduplnost, tolerance, humanita, morální povinnost postarat se o bližního… třeba taková, jakou dnes máme podle EU věnovat uprchlíkům. Říkejme si tomu, jak chceme. Pokud ale máme sami problémů na rozdávání, není možné si naložit na záda další pytel.

Návrh Ministerstva práce, kdy má být hranice odchodu do důchodu v 65 letech, opírající se o průměrné dožití vzhledem k prodlužování života a fakt, že by měl člověk trávit v důchodu čtvrtinu života, mi nějak nesedí. Opravdu znáte někoho, kdo se dožil 98 let? Nebo jinak, znáte jich mnoho? A jak kvalitní byl jejich život po dovršení 65 let? Tedy v té údajné třetí třetině života?

Problém spočívá v tom, že v systému nebude tolik peněz, aby lidé mohli odcházet do penze tak brzy. Takže pokud tedy půjdeme do důchodu v 81 letech, jak se v článku píše, pokud se tedy toho dožijeme a neumřeme do té doby na stáří, hlady jako nezaměstnaní, nebo hrůzou z budoucnosti, dostaneme směšnou rentu, nepokrývající ani obnos na nuzné jídlo.

Dobrá rada nad zlato, tedy včasná kumulace majetku, který je možno v důchodu rozprodávat a z výtěžku financovat život, je již dnes pro některé generace dost neproveditelná.

Musím říct, že se snažím nemyslet dál jak do zítřka. Netuším, zda se mám modlit za to, abych se radši moc vysokého věku nedožila. Nějak mi totiž není jasné, z čeho teď všichni, co kolem sebe vidím, budou kumulovat majetky, co budou rozprodávat a z čeho budeme všichni žít… Jsem realista. A opravdu mi dost krutě dochází, že důchod je hudba minulosti.

Svobodny blog