Svět se zbláznil: Roboti jsou jako zaměstnanci

Svět se zbláznil: Roboti jsou jako zaměstnanci

Děvče, Žena, Obličej, Oči, Detail, Robot, Cyborg

Asi je to již tu. Scifi filmy se stávají skutečností. Z pláten kin pronikají do života. Vylézají z našich PC jako žížaly z děr a omotávají si nás kolem prstu. O kom je řeč?  O robotech. Ne jen že si stále neuvědomujeme, že pokud nezměníme systém, roboti nám vezmou práci a my budeme ti chudí a umírající hlady. Začínáme je brát i jako sobě rovné.

Roboti jsou již prý jako zaměstnanci. Usoudil to opět náš skvělý Evropský parlament. Musíme dbát o jejich práva. Připadá vám to jako vtip? Tak to bohužel není legrace. Kam že to ta diktatura a scestná nařízení EU zajdou? Tam, kam je necháme zajít my.

Napsáno pro Svobodný blog – celý článek – Pokračovat ve čtení

Pokroky ve světě robotů, robotizace nebo robotice, jak je vám libo, se dostaly na další level.  Evropský parlament jim chce vytvořit právní rámec. Tedy právní rámec pro roboty.

Dovolím si sem vložit vsuvku, že zde máme lidi umírající hlady a naše matky nemají na školní obědy pro děti. Na ulicích nám umírají staří lidé a máme spoustu bezdomovců. Postižené i přestárlé necháváme živořit v nedůstojných podmínkách. Kde je právní rámec lidskosti?

Ti nejpokročilejší roboti mají být klasifikovány jako „elektronické osoby“. A tady pozor! Měly by se na ně začít vztahovat stejné povinnosti jako třeba placení sociálního pojištění! Máte místo zaměstnance, kterého jste vyhodili nového robota a mysleli jste si, že ušetříte? Tak už asi ne.

„Jejich zvyšující se inteligence, všudypřítomnost a autonomie vyžaduje promyslet všechno znovu od začátku, od danění po právní odpovědnost,“ shrnuje agentura Reuters návrh Evropského parlamentu.

Máte pocit, že v Evropském parlamentu vznikne něco kloudného? Nepracují tam už náhodou také roboti? Díval se zdejším zaměstnancům někdo do hlavy a našel tam vůbec něco?

K celému problému se vyjadřuje německá strojírenská asociace VDMA. Názor nepopírá, jen říká, že je na něj brzy. Přijde na něj řada prý nejdřív za 10 let. Posunutí problému ale nic neřeší.

Směr, kterým se lidstvo vydalo, by se měl co nejdříve přehodnotit. Ve vlastním zájmu bychom měli jít do sebe, jinak se sami zničíme.

Člověk, Svalové, Robot, Cyborg, Android, Robotika

I tato zpráva koresponduje s názorem, že pokroky ve zmíněném oboru robotiky a automatizace vedou k vyústění zvýšení nezaměstnanosti. Mohou také ohrozit životaschopnost systémů sociálního zabezpečení. Možná spíše budeme platit robotů než lidem.

Nyní se zřejmě bude pracovat na hypotézách, kolik peněz společnosti ušetří, když nebudou platit příspěvky na sociální zabezpečení, pokud místo lidí použijí roboty.

Na toto už asi Evropský parlament přišel a obává se, že nebude na jejich přemrštěné platy, když za roboty nebudeme platit daně.

A opět začíná diktatura, které říkáme regulace. Europoslanci se věnují velmi podrobně i kontrole a regulaci vzrůstu robotického průmyslu. Velmi zdůrazňují nutnost ponechání standardů v režii Evropské unie.

Jinými slovy, kdo vládne ten má. Má moc. Má kontrolu. Má peníze.

Nastane-li případ, kdy si první robot uvědomí sebe sama, nastane problém. Pak bude nutné, aby se jejich tvůrci důsledně řídili třemi zákony robotiky, jak je vytvořil spisovatel Isaac Asimov.

Víte, které to jsou? Tak třeba Wikipedie:

1) Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.

2) Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.

3) Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

Dobře ale víme, že člověk zákony nedodržuje, obchází a porušuje. A čím je výš, tím víc je umí přelstít. Jak to asi bude u robotů? A budou se chtít roboti řídit zákony, které jim dal člověk?

Odkaz: Roboti jsou jako zaměstnanci, soudí Evropský parlament. A proto musíme dbát o jejich práva. Ne, není to legrace…

Terapie tmou

tma3

Terapie tmou

Principem pobytu v naprosté tmě, kdy jste dvacet čtyři hodin denně v naprosté tmě, po dobu jednoho a dokonce až sedmi týdnů je navození klidu bez rušivých elementů. Každý, kdo se rozhodne do tmavé místnosti vejít, může se pak rozhodnout sám, kdy pobyt ukončí. Také si může vybrat, zda bude během pobytu přijímat potravu, nebo zda pobyt ve tmě doprovodí ozdravným půstem.

Skrytá síla tmy

Jaké jsou přednosti pobytu ve tmě? Za naprosté tmy se vytváří hormon melatonin, který blahodárně působí proti nádorovému bujení. V dnešní době plné světelného smogu, kdy nám svítí do oken lampy a doma máme plno kontrolek, které svítí i v noci, může být tvorba melatoninu docela problém.

Pobyt působí ozdravně a blahodárně na náš imunitní, kardiovaskulární i endokrynní systém. Hormon melatonin dokáže také zpomalit proces stárnutí. Pobyt ve tmě není jen o regeneraci těla. Je také o sebepoznání, utřídění myšlenek a přehodnocení určitých zavedených zvyků.

Terapie tmou vychází ze staré tibetské tradice zvané Yangtik, kde vznikla. Právě v Tibetu je tato terapie vrcholem cesty ke konečnému zasvěcení.

Napsáno pro Svobodný blog – celý článek – Pokračovat ve čtení

Síla změny

Velká změna, která se od života venku naprosto liší, dokáže s našimi životy velice pohnout. V bdělém stavu každodenního života vnímáme každou vteřinu stovky vjemů, odvádějící naši pozornost od důležitých věcí a od nás samotných. V pobytu ve tmě máme možnost nahlédnout do našeho nitra.

Nastává čas zastavení, kdy se mohou tam někde uvnitř objevit myšlenky, o kterých jsme neměli ani tušení. To je také velká obava některých lidí, kteří se do tmy jít doslova bojí. Ono zůstat pouze sám se sebou v naprosté tmě, nemusí být zrovna nejpříjemnější zážitek.

Mnoho lidí, kteří již ve pobyt ve tmě absolvovali, mluví o přicházejících hlubokých prožitcích, které se jeví v podobě světla, vizí a nejrůznějších setkáních. Vždy je to velmi silný zážitek.

Spousta přepracovaných manažerů, kteří tento pobyt mají za sebou, dokázalo prospat první tři dny tak měř v kuse. Neustálý stres a tlak zvenčí, tisíce vjemů v podobě reklam, zvuků, hluku a chaosu, které na nás denně působí, nás vysávají jako pijavice. Dokud se člověk nedokáže zastavit, nedokáže to mnohdy ani vnímat. Někdy se ale zastavit ani nestihne…

Risk je zisk

Terapie tmou vám umí navrátit ztracenou energii. Umí také posílit imunitní systém. Je prevencí před stavem vyhoření a stresu.

Někdo může vidět světelné úkazy a obrazce. Někdo vidí nádherné rostliny a zvířata, bájné úkazy a postavy. Vynořují se holografické obrazce. Někdo rozpoznává stíny. Jsou lidé, co cvičí. Hodně lidí se pohrouží do meditace.

Někdy se nedaří vypnout myšlenky, co se mělo udělat a co se musí. Že se musí do školy čí práce, která vlastně člověka nebaví a neskutečně ubíjí. Prahnutí po malém domečku a kousku zoraného pole, kdy nezvoní, budík a vy vstáváte podle vnitřních biologických hodin, abyste podojili kravku a vyhnali dobytek na pastvu, může být snem i vysokého manažera.

Už po týdenní terapii tmou pocítíte velký příval energie a také radosti ze života. Někdo se rozhodne změnit svůj život, probudit tvůrčí potenciál. Zregenerované tělo a mysl odpojená od všedních starostí a každodenního podprahového stresu přináší nové vize.

Někteří lidé doslova říkají, že jim terapie zcela změnila jejich pohled na svět. Změnili způsob prožívání svého života. To by mohlo být motivací pro jiné.

Lepší pozdě nežli později. Jen aby nebylo pozdě až příliš. Nevím, zda se chystáte na pobyt ve tmě. Já si to dovedu představit, hlavně ty první prospané dny, to bych moc ráda. Mé tělo to potřebuje jako sůl. Spíš ale dlouze přemýšlím, zda už nazrál čas na tu velkou změnu…

Kolem mě je tolik případů a lidí, kteří mi dávají jakési memento, že mám pocit, že včera bylo pozdě, protože nikdo nevíme, zda tu budeme ještě zítra. Někdy mě z toho až mrazí a děkuji s pokorou za každý den, který je mi dopřán.

A proto, máte-li sny a nedokážete se odlepit od země a udělat ten mílový krok, jděte do tmy. Buď vás to prvně sejme a pak teprve přijde energetický spurt, nebo vás to nakopne rovnou.

Nechci tím říct, že se nyní máte každou vteřinu třepat, že tu další už tu nebudete. Ale rozhodně neodkládejte nic na potom a žijte v okamžiku teď. Dávejte u toho pozor, abyste nežili na úkor jiných, ale nežijte také na úkor sebe.

Pokora ve svém správném slova smyslu znamená vědomí, že všechno je dar a je třeba si jej vážit, užít si je a radovat se z něj. V drsnější podobě je to dar zkušenosti. Pokora není ponížení, ale jakási ostražitost a vysoké vědomí toho, na jakém ostří nože balancujeme a jak se to krásné, co nyní prožíváme, může v setině sekundy rozplynout jak pára nad hrncem.

Žijte tak, aby vaše srdce bylo šťastné. Dělejte jen to, co byste chtěli, aby jiní dělali také. Vysílejte to, co chcete, aby k vám přišlo. Myšlenky jsou věci a ponurost a zloba opět přinese to samé jenže 10 x silnější. Darujte úsměv, pomoc a nadšení, i když se vám jich právě nedostává.

Nesnažte se urvat, co se dá, ale žijte v okamžiku teď. Žijte vědomě. A nezapomeňte na sny, vytvořené ve tmě. To co vám duše a srdce napoví, to co přijde z vyšší intuice, je to správné. To co přijde, přijměte, nebojujte. Neznamená to být pasivní, ale nevytvářet agresivitu. Hledejte cesty, po kterých kráčíte lehce a s nadšením. A až se jednou ohlédnete přes rameno, jaké to bylo, odcházejte radostně a s pocitem dobře prožitého bytí. Hodně štěstí v cestě životem.

 

Přijmout nebo nepřijmout, to je oč tu běží

EU

Vývoj událostí ve světě nabírá zajímavé obrátky. A musím říct, že z nich mám radost. Ať je to jakkoliv, oháníme se demokracií a svobodou slova. Je dobře, že to vzal zase jednou někdo doslova a od podlahy vyjádřil svůj názor. A vzhledem k tomu, že se jedná o Maďarského předsedy vlády, má to otevřené svobodné a demokratické prohlášení opravdu váhu.

Pokud jde o to, zda si myslím, že máme opravdu svobodu slova, otevřeně říkám, že si to nemyslím. Pokud budete Continue Reading

Svět v míru

svět v míru

Svět se nedělí na ty hodné a ty zlé a ani neexistuje absolutní dobro a zlo. Záleží vždy na rozhodnutích učiněných v daných situacích. Neexistují pouze dobří a špatní, ale jen ti, jejichž rozhodnutí z nich dobré nebo špatné dělají.

Všechno co má společného jmenovatele jménem  „zlo“ současné doby, je násilí moci. Veškerý majetek má v rukou velmi malá menšina, méně než 1 % lidí, které vlastní více než 80 % světového bohatství. Oni nás řídí, zajišťují si moc, expandují a rostou. Běžný člověk se nemůže účastnit procesu rozhodování, vše je jen iluze…vše přichází shora. Můžeme na hlasovacím lístku zaškrtnout jednu z možností. Také si můžeme vybrat mezi stranami, které jsou finančně podporovány oligarchy. Vybíráme si mezi malým a větším zlem v domnění, že můžeme něco změnit či ovlivnit. Před televizí nebo monitorem počítače je nám dovoleno sledovat politické dění a historické události. Jsme pouhými pasivními pozorovateli, loutkami voděnými tam, kam je třeba.Nemíním se zde pouštět do polemiky nad tím, kdo za to může… který stát je větším viníkem. V tom procentuálním vyjádření výše je to téměř jedno. Nebezpečím je možný střet mezi USA a Ruskem. Všemi způsoby také probíhá snaha rozdělit Evropu a Rusko a docílit tak velké ochuzení obou. A protože Francie, Německo a další západoevropské země kladou překážky, je zde jistá snaha o obnovení staré zdi mezi západní Evropou a východní Evropou, což se daří. U nás a v dalších zemích bývalé Varšavské smlouvy již dlouhou dobu probíhá velmi silná propaganda ve prospěch USA, a proti Rusku. Já si ale nemyslím, že odklonem od Ruska směrem k USA jsme si nějak pomohli. Tak trochu je to prašť, jak uhoď.

Obecně jsem proti každému monopolu a koncentraci moci. Bohužel toto je tak vysoká hra, že je třeba bojovat jinak a jinde. Nebo spíše a přesněji nebojovat. Ale soustředit se na změnu. Neb jak neustále tvrdím, kam jde pozornost, tam to roste.

Byla jsem proti vstupu do Evropské unie. A jsem pro vystoupení z ní. Je mi jedno, kolik lidí právě v této chvíli chce hodit kamenem směrem ke mně. Od jakživa tvrdím, že budoucnost mají jen malé samosprávné celky. Větší cirkus se hůř řídí a víc hnusu se tam schová.

Orejme pole, zakládejme rodinné podniky, sami si vyrábějme. Nedovážejme a buďme soběstační. I za cenu brambor na loupačku. Obnovme naši národní hrdost. Znovu začneme komunikovat a budeme mít více času. Nebudeme se honit za novým modelem mobilu, protože na to nebudeme mít čas ani chuť. Není to totiž podstatou života.

Naše vláda nás neprosto ignoruje. Když stávkujeme, když píšeme petice, když vyžadujeme referendum. A když si zvolíme svoji stranu, ono menší zlo, vytvoří se koalice a vítězná strana se nedostane do vlády. Viz Paroubek. Je to jen příklad, já jej nevolila.

Je nezbytné shánět si informace i z jiných zdrojů než je TV, rádio, noviny a i internet je nutné selektovat, mluvit s ostatními, zjišťovat a diskutovat, vnímat, myslet a konat. Ať se všichni nestaneme obětí hypnózy a všech pohádek a podsouvaných polopravd a lží, které nám každodenně všichni servírují.

Mírový svět je možný pokud se ctí pravda, jsou dobré životní podmínky jednotlivce a národa pouze v případě, že přináší dobré životní podmínky a štěstí všem lidem kolem a všem dalším národům. Klidně Vám to může znít jako utopie. Násilí plodí jenom násilí a pokud jej nevymýtíme, dobře nám nebude. Prvním krokem v tomto směru může být obnovení mezinárodního práva a stažení vojsk, která okupují třeba cizí území: v Sýrii, Iráku, Afghánistánu, Palestině… Jak to ale zařídit to opravdu zatím nevím. Míním na tom ale zarputile pracovat.

Opět začnu u sebe. Vždy upozorním na to, co se mi nelíbí a na to, s čím je třeba něco dělat a s čím je možné něco dělat. Pomalu ale jistě se budu pokoušet probouzet v lidech touho to všechno změnit. A každý den se budu snažit dělat dobré skutky, žít tak abych se za sebe nemusela stydět, až budu odcházet na druhý břeh. Budu se poučovat z vlastních chyb a nejvíc z těch, za které bych si nejradši naliskala ještě dneska. Bez nich bych ale nebyla to, co dnes jsem a nesnažila bych se makat a to nejvíc na sobě.

Jak jsem již výše uvedla, naše vláda nás ignoruje. Míním jí to oplatit stejným dílem. Nevolím a nebudu. Nemám koho. Povstane-li z lidu velká osobnost, jistě bude tak velká, že se její hlas dostane až ke mně a půjdu vhodit hlas do urny. Zatím ale nemíním svůj hlas nikomu dávat. Je můj a míním jej používat a nebrat si servítky i za cenu, že se mnou mnozí nebudou souhlasit a že si to slíznu. Věřím totiž, že pokud se spojíme a budeme Vás vládo ignorovat všichni, nastane den, kdy vaše volební urny zůstanou prázdné, konečně Vám vládo dojde, že jste nám naprosto k ničemu a že tam nemáte co dělat.

Vláda má vládnou tak, aby se jejímu lidu vedlo dobře. To se ale neděje. Průměrná mzda je směšný nic nevypovídající údaj a termín. Většina lidí pracuje za mzdu mezi 9000,- Kč až 15000,- Kč. Jistě každý ví, kolik stojí bydlení, energie, potraviny a třeba elektronika. Pokud jste vy ti šťastní, kteří berou víc, nenechte se ukolébat dojmem, že jsou na tom tak všichni. Mysleme na to, že dolů se padá snadno a kdykoliv se tam můžeme ocitnout i my.

Naši lidé jsou na hranici chudoby. Peníze nejsou na nic. Neustále si však nalháváme, že tomu tak není. Pojďme si pomoci sami bez neustálého lamentování a hledání viníka kdo za to může. Nikdo nám nepomůže. Musíme si pomoct sami. Tři, dva, jedna, teď.


 

Svobodný blog