Vánoce v Čechách
Tradice jako čekání na zlaté prasátko, betlém, krájení jablíčka, pouštění skořápkových lodiček, návštěva půlnoční mše nebo ukrývání rybích šupin a nádherné líbání pod jmelím.
Vánočka je jedním z nejstarších štědrovečerních jídel, které přetrvalo staletí. První zmínka o pleteném pečivu totiž pochází už od 16. století. Dříve bývala na venkově vánočka vrcholem slavnostní tabule.
Bramborový salát se u nás začal poprvé objevovat na přelomu 19. a 20. století, od 19. století se na svátečním stole začínal objevovat i kapr. Oboje ale bylo výsadou spíše bohatých rodin. Pro venkov bylo tradičním jídlem hrachová nebo čočková polévka či kaše a nejrůznější nákypy s houbami, jablky a ořechy.
Původ českého slova Vánoce pochází z němčiny. Původní název “svatá noc”, neboli “Weihnachten” jsme si počeštili, Weihen- zasvětit, nechten-stmívat se, nacht- noc. Počátek dnešních Vánoc je třeba hledat již v pohanských oslavách zimního slunovratu, což je noc z 21. na 22. prosince (viz příspěvek zimní slunovrat ).
Oslavovaly se nočním bděním a půstem a prováděly se rozličné obřady. Tyto pohanské obřady byly postupně vytlačeny svátkem církevním oslavujícím narození Ježíše Krista. Přesto se některé pohanské zvyky a tradice zachovaly do dnešní doby.
Pokud sháníte dárečky, nechte se inspirovat zde. Nezapomínejme, že jsou v křesťanské tradici oslavou narození Ježíška a ten také naším dětem nosí dárky !
Vánoce ve Velké Británii
Tak například ve Velké Británii namísto Ježíška chodí Otec Vánoc (christmas father), tedy starší pán, který přijíždí saněmi taženými sobím spřežením a do domu se dostává komínem, aby v noci
24. prosince přinesl dětem dárky do punčochy. Děti se pak budí ráno zvědavé, zda do jejich punčoch přibylo hodně dárků. Dárky v rodinném kruhu ráno 25. prosince rozbalují a při svátečním obědě oslavují. Začátek slavnostního oběda začíná přípitkem a symbolickým rozlomením christmas cracker. Anglická vánoční večeře se od té naší také liší. Začíná hrachovou polévkou a šunkou. Jako hlavní chod jedí k obědu slepici, husu nebo nejčastěji krocana s kaštanovou nádivkou, zeleninou a omáčkou. Po hlavním chodu si mohou vybrat z více dezertů, mezi nimiž nesmí chybět tradiční anglický švestkový pudink – christmas pudding.
Vánoce na Slovensku
Jak slaví Vánoce naši sousedé na Slovensku? Naši východní sousedé si u vánočního stolu dopřávají podobných pochoutek jako lidé na Moravě. Mezi nejznámější pokrmy však patří polévka ze zelí zahuštěná smetanou nebo mlékem, do které se přidávají sušené houby. Říká se jí kapustnica.
Jídlo se opět liší podle regionů, v zásadě jsou však velmi známé opékance nebo bobalky.
Jedná se o spařené bochánky pečené z kynutého těsta, které jsou posypané mákem. Občas jsou na venkově populární ještě oplatky s exotickou kombinací a to s medem a česnekem.
Obřadnímu koláči na východním Slovensku se říká kračůn, na středním Slovensku mají štědrák – kynutý koláč s mřížkou s náplní buď makovou, ořechovou, tvarohovou nebo povidlovou.
Vánoce v Rakousku
Rakousku již 18. listopadu, kdy se naplno otevírají brány vánočních trhů, v rakouské němčině vystupují po názvem Christkindlmärkte. Nejznámější z nich je ve Vídni před radnicí s mnoha sladkými i slanými pochoutkami a dětskou dílnou. Na Štědrý den (der Heilige Abend) se připravují taktéž čtyři adventní týdny dopředu. Adventní věnec je obvykle se svíčkami a stuhami v barvě zelené, ta je barvou naděje, a fialové, která je barvou minulosti. Na sv. Barboru si také obstarávají snítku z třešně. Mezi tradiční předvánoční jídla patří linecká srdíčka či kolečka, pečené kaštany nebo bramborové placky.Rakousko se snaží ctít své tradice. Stejně jako odkaz císařství si uchovává i své vánoční zvyky, odmítá amerikanismy, včetně Santa Klause.
Vánoční atmosféra začíná v
Na Štědrý den se stejně jako v Česku čeká na příchod Ježíška, na stole voní vánoční cukroví, nevyjímaje vanilkové rohlíčky. Štědrovečerní večeře zahrnuje buď tradičně kapra, nebo i jiná masa jako kachnu, vepřové nebo pravý vídeňský schnitzel. Nesmíme opomenout vánočku nebo štrúdl.
Hlavní štědrovečerní specialitou je tzv. Kletzenbrot, chléb s křížalami.
Vánoce v USA
Američané převzali britské tradice slavení Vánoc. A tak nechybí Santa Claus se svými soby, k večeři pečený krocan. Santa žije na Severním póle, kde má svoji továrnu na hračky. Ty dětem rozdává v noci ze 24. prosince na 25. prosince, přičemž do domů vstupuje výhradně komínem a krbem.
Na něm se jako výraz poděkování nechává postavená sklenice mléka s talířem sušenek pro Santu a několik mrkví pro soby. Santa totiž nespoléhá na aerolinky, nýbrž ke svému transportu používá uskupení sobů, kterých má hned devět. Jmenují se Dasher, Dancer, Prancer, Vixen, Comet, Cupid, Donder (občas se jméno píše jako Dunder či Donner), Blitzen (anebo také Blixem či Blixen) a patrně nejznámější and Rudolph the Red-Nosed Reindeer.
Dárky děti rozbalují 25. prosince ráno. Ovšem pouze v případě, pokud byly hodné a Santa Claus jim nějaké nadělil. Fousáč v červeném kožichu má totiž k dispozici seznam hodných a zlobivých dětí! Zatímco hodné děti se tak mohou těšit na dárky pod stromečkem a v punčoše, ty zlobivé děti najdou v punčoše jen a pouze uhlí.V USA se to na ulicích svítí tisíci světly, mají bohatě nazdobené domy, vánoční stromky jsou ohromné a dárků je také velké množství.
Vánoce ve Španělsku
Vánoční svátky mají ve Španělsku hluboko zakořeněnou tradici. K jídlu bývá zpravidla krocan, ovčí maso, plody moře, samozřejmě, kozí maso a šunka a velký výběr je také cukroví a pečiva. V Severní části Španělska, v Katalánsku, se na Vánoce připravuje například takzvané carn de olla – maso z hrnce. „Jsou to různé druhy masa (hovězí, slepičí, vepřové, parmská šunka nebo také kachní kousky), nakrájené na kousky, ke kterým se přidá zelenina. Ve vývaru se uvaří těstoviny. Co je opravdu zvláštní, není tady vůbec zvykem jist rybu (natož kapra) o Vánocích,“ říká Olga Týfová, která žije již deset let v Katalánsku.
Ve Španělsku chodí na Štědrý den přichází Papa Noel (otec Vánoc). Španělské děti dostávají dárky i na Tři krále, kdy jim Mikuláš naděluje dárečky do dřeváků. Španělé si navzájem přejí FELIZ NAVĎDAD!
Vánoce v Itálii
Čas Vánoc v Itálii začíná osm dní před 25. prosincem a končí po dvanácti dnech – na svátek Tří králů. Štědrý večer se slaví jako předvečer narození Páně jen schůzkou s přáteli. Italské děti dostávají dárky až na první svátek vánoční ráno.
Kdo nosí dárky italským dětem? To není tak jednoznačné jako u nás. V některých částech Itálie děti dárky dostávají také večer 24. prosince. Nosí jim je Babbo Natale, který se podobá našemu Mikuláši a z Finska jezdí na saních se soby. V jiných rodinách ale dárky rozbalují až další den ráno.
Když se ale v Itálii zeptáte, kdo že nosí dětem dárky, můžete dostat i odpověď, že hodná čarodějnice Befana. Kolem Tří králů totiž dárečky rozdává právě ona. Zlobivé děti se ale mohou dočkat i uhlí. Na stolech nechybějí krocan ani ryba, v poslední době však stále častěji Italové podávají těstoviny – například s mořskými plody. Ve srovnání s našimi, jsou italské Vánoce velmi odbyté: vždyť tu ani nepečou cukroví. Jenom ta půlnoční mše je stejná. Důležitější než vánoční stromek jsou pro Italy jesličky, které jsou symbolem italských svátků a jejich kouzlo zůstává zachované i v dnešní době. Rodinné Betlémy se v Itálii dědí po generace. Jesličky jsou podobné těm našim a vystavují se už na začátku prosince. Jedna figurka v nich ale chybí, Ježíšek totiž ulehá na své místo až 24. prosince.
Vánoce v Německu
Ježíšek má v Německu rezavé vlasy a vousy a k přemisťování používá osedlaný divoký vítr. Dříve prý odnášel neposlušné děti a trestal nevěrné ženy. 1. 12. děti dostávají sladké adventní kalendáře jako u nás, a až do Vánoc otvírají po jednom okénku se sladkým překvapením, aby si zkrátili čekání na Ježíška mlsáním.
Němci podobně jako Američané zdobí své domy elektrickými žárovkami. Tradičním vánočním stromečkem v Německu je jedlička. Na stolech většiny domácností leží adventní věnce. Dřevěné betlémy také nejsou výjimkou. Dárky dětem přináší 24. prosince Vánoční muž (der Weihnachtsmann). Jako tradiční vánoční jídlo se podává kapr nebo husa.
Vánoce v Rusku
Štědrý den je v Rusku obyčejným pracovním dnem. Pravoslavné Vánoce totiž připadají až na 6. a 7. ledna. Původně byly spojeny s velkým množstvím lidových zvyků. Po zákazu Vánoc v roce 1918 však zvyky upadly v zapomnění a nyní většina Rusů místo nich slaví Nový rok s jolkou a dárky od dědy Mráze. Děda Mráz používá saně, cestuje až ze vzdálené Čukotky a doprovází ho Sněhurka v bílém kožíšku ušitém z hranostajů.
Světské svátky se v Rusku slaví podle gregoriánského kalendáře a církevní svátky se slaví podle juliánského, staršího, východního, kalendáře. Kalendáře se rozcházejí o 13 dní. A proto
– v noci z 1. na 2. ledna se slaví světský Nový rok někdy také Vánoce postaru
– 1. – 5. ledna jsou Silvestrovské (novoroční) prázdniny
– 7. ledna jsou ortodoxní Vánoce, Narození páně – Rožděstvo
– 14. ledna ortodoxní Nový rok
V Rusku se během svátku ve většině organizací, podniků a úřadů nepracuje. A připadne-li svátek na sobotu nebo neděli, je volno i následující pondělí!!!
V Ekvádoru
Na závěr přináším pohled na tom, jak se slaví v Jižní Americe, a to konkrétně v Ekvádoru. Ačkoliv jako u nás mají v Ekvádoru vánoční stromeček, k samotnému předání dárků dochází osobně mezi jednotlivými členy rodiny či příbuzenstva. Předání dárků a slavnostní jídlo připadá u nich na 25.prosince. Děti, které si napsali o dárky předem, je dostávají v 25. prosince v botě. Také se u nich poslouchají a zpívají koledy a jí se krocan (vliv USA) nebo slepici, králíky, ovce či jiné maso. „Další dva sváteční dny je v ulicích procesí, ve kterém občané představují osoby z betlémské doby: pastora, krále panenku Marii a podobně. Procházejí celé město a celý průvod končí v kostele, kde zpívají koledy. Děti, které jsou přestrojené, dostanou dárky (sladkosti, malé hračky),“ říká Mauro Lopez, mladý Ekvádorec, který v současné době žije ve Španělsku.
V Mexiku
Mexičané mají o Vánocích raději obložené mísy Romeritos s masovými placičkami a krevetami nebo výhonky divoce rostoucích bylin. Horký nápoj z jablek se sušenými švestkami dochucený jak jinak než tequilou :-).
Známé jsou také Tamales, kukuřičné listy zapečené s mletým masem. Oblíbená je ještě mole sauce, která zahrnuje paletu nejrůznějších omáček, kterým své jídlo Mexičané obohacují. Někteří Mexičané nedají dopustit na mořskou tresku Bacalao. Jednou ze specialit Mexika je vánoční salát Ensalada de Nocha Buena. Salát se skládá z pomerančů, grapefruitů, granátových jablek, hrušek, ředkviček, limetkové šťávy, dochucovaný je řeckým jogurtem a lžící medu.
Japonsko
Japonci například dělají vánoční piškotový dort se šlehačkou. Oblíbenou ingrediencí jsou jahody. Dorty ale zdobí i marcipánovým ovocem, čokoládou a plastovými ozdobami.
V Asii jsou mnohem populárnější novoroční oslavy. Japonskému novoročnímu jídlu se říká Osečirjóri. Tento pokrm přímo hýří barvami a je zabalený do vrstev v lakovaných krabičkách džubako. Namísto domácí přípravy dnes řada lidí toto slavnostní jídlo objednává již předpřipravené, protože je na přípravu poměrně náročné.
Skladba Osečirjóri se liší podle regionů, obyčejně ale zahrnuje komubaki (kombu rolky vařené na mírném ohni), kuromame (černé sojové boby vařené na mírném ohni), kurikinton (bramborová kaše se sladkými kaštany), tazukuri (kandované sušené sardinky) a další pochutiny. Častými ingrediencemi jsou gobo (kořeny z lopucha), krevety a renkon (kořeny lotosu).Japonci jedí různé druhy zoni, polévky s knedlíčky z rýžového těsta – mochi.
Každý japonský pokrm má svůj význam. Například žlutá barva a kazunoko (sleďový kaviár) symbolizují blahobyt a různé druhy fazolí představují přání dobrého zdraví. Růžová, bílá a červená jsou považovány za slavnostní barvy, objevují se na rybím koláči kamaboko.
info@MakeUp4U.cz
Facebook
Twitter
Blog
Pinterest
Flickr
Instagram
