Neustále si lámu hlavu s tím, jak se vlastně mám postavit k humbuku provázejícím návštěvu Čínského prezidenta. A vezmu to tak, jak to prostě cítím. A asi jinak, jak bude očekáváno.
Protestujeme a demonstrujeme v malých počtech, což svědčí o tom, že se nejsme schopni sjednotit a semknout a zvednout zadky ze židlí. Za to protestujeme proti všemu a velmi rádi ukazujeme na cizí chyby. Běda ale, pokud bychom měli řešit chyby vlastní.
Všichni, kteří protestovali proti návštěvě čínského prezidenta, opět nic nezměnili, neboť naše protesty vláda vždy a dlouhodobě ignoruje. Tudy cesta asi nevede. Kolem přítomným humbukem a protesty si asi spíše děláme tak trochu mezinárodní ostudu.
Čínského prezidenta, jenž se po letech vydal z vlastní země do světa a hodlá konečně navazovat spolupráci se světem, vítala i anglická královna s náležitou vážností a okázalostí. Našeho prezidenta Miloše Zemana v Číně uvítali jako by byl prezidentem zeměkoule. Je tedy zřejmé, že v rámci elementární slušnosti je nanejvýš vhodné stejně tak se ctí a všemi náležitostmi přivítat čínského prezidenta u nás.
Je víc než zřejmé, že třeba USA u nás investovat nebude. V rámci rozvoje ekonomiky a zajištění práce českým lidem, se nám opravdu hodí, pokud tady bude někdo investovat. Pokud mu tedy neprodáme i ten zbytek půdy, fabrik a majetků, který jsme ještě nestačili rozprodat všem okolním státům a tedy i vlastní zadek, na kterém sedíme.
Všichni křiklouni s vlajkami v ruce a komentátoři na FB, jenž jsou vyznavači pochybné demokracie, která u nás není a nikdy nebyla a do budoucna to taky zrovna nevidím, by si možná měli raději zamést před svým prahem. Jsme nevolníci, ekonomičtí vězni situace, která zde nastala. Naši přijmutí uprchlíci nám to dali jasně najevo. Naše životní úroveň je tak nízká, že ji nehodlají akceptovat a chtějí jinam.
Nechápu, jak se vůbec můžeme vyjadřovat k lidským právům v Číně, když je nám naprosto u zadní části těla, porušování lidských práv v naší vlastní zemi. Co konkrétního kdo z těch, jenž zbytečnými pokřiky ukazují na chyby jiných, udělali pro zlepšení situace v naší republice?
Neustále zde probíhá řádění justiční, exekutorské a policejní mafie. Prim hrají politickoekonomické skupiny, které nepokrytě ovládajícím naši republiku. Co kdo z nás udělal, proti naprosto zločinné kupónové privatizaci Václava Klause, kterého jsme si po tak fatálním selhání zvolili prezidentem? Proti podvodným církevním restitucím, kdy jsme část svého území a majetku dali jinému státu jménem Vatikán? A ještě navíc náboženské organizaci, která své majetky získala prolitím krve a pácháním zločinů?
Proti zatahování České republiky do celosvětového konfliktu skrze pofiderní a neprůhledné organizace NATO, EU a USA? Co se děje proti uvrhování obyčejných lidí do čím dál větší bídy pomocí Geneticky modifikovaným potravinám, všem humusům v našich potravinách co jíme, nebo proti životně nebezpečné vakcinaci, která v poslední době neprochází důslednou kontrolou a testováním? Co děláme proti kácení pralesů, hromadám odpadků, znečišťování a devastování planety? Proti otřesnému zacházení se zvířaty, které krutě chováme, zabíjíme a požíráme?
Jak se bráníme proti lživému předělávání a překrucování historie, kterou si přepisujeme, jak se nám líbí, proti úpadku a naprosté devastaci školství, rozbíjení a znevažování úlohy rodin ve společnosti? A v neposlední řadě proti perverznostem páchaným v rámci náboženství nazývajícího se multikulturním obohacením?
Máme přece také máslo na hlavě ne? Co takhle spousta umučených politických vězňů. Zničených osudů lidí, jenž místo studia šli makat do kolbenky? Co takhle všichni soudruzi, jenž jsou na předních postech? Mimochodem, nikdo už nikdy nezjistí, kdo byl na ,, černé listině“, aniž by to věděl, kdo byl přinucen ke spolupráci bitím, či vyhrožováním skrze jeho děti a kdo byl taková svině, že pracoval dobrovolně a pracuje stejně ochotně a křivě i dnes. Takže ani já je nikdy soudit nebudu a nechci, nemám na to ani informace a ani právo.
Chováme se jako pokrytci, kteří vidí třísku v oku jiných, a trám ve vlastním přehlížíme. Místo ukazování na cizí chyby bychom každý jednotlivě měli začít řešit chyby vlastní. Neudělali jsme nic. Dál volíme stejné hladové a nenasytné soudruhy, na které si vzápětí stěžujeme. Dál na oko protestujeme, místo toho, abychom je v rámci revoluce vyházeli z oken. Je to přehnané? Já si to nemyslím. Brumlat na oko, abychom jako něco udělali, nikam nevede. Už z historie víme, pokud je alespoň trochu pravdivá, že bez ostrého zásahu nikdy žádná velká změna nenastala.
Nalijme si čistého vína. Pokud jsme neudělali nic, pak nemáme ale ani právo strkat svůj nos do problematických lidských práv v Číně. Čínu absolutně nehájím. Nejsem takový odborník, abych mohla někoho soudit. Pokud nám nevadí hromady svinstva před vlastním prahem, jakým právem a z jaké logiky nás dohání palčivé problémy, o kterých zhola nic nevíme, protože informace máme z médií zkreslení ze všech stran, přivádí k šílenství?
Naše kultura je neustále ničena a rozbíjena. Máme zde zvrácené významy tradičních pojmů, které jsou naprosto vzhůru nohama. Naše mediálním propagandistické velkovýkrmny lživých keců nám utváří ze lží pravdu. Ze zla se dělá pokrytecky dobro. Z nenávisti zdánlivá láska na oko. Z totality, která nikdy neskončila, jen ji nyní nazýváme kapitalismus, ale ne moc nahlas, protože na to slovo jsme si jaksi ještě nezvykli, děláme demokracii. Z neurvalé agresivity děláme obranu, a z jasných viníků ochránce práv. Z národní hrdosti, kterou bychom měli prohlubovat ctít a velebit děláme xenofobii a nakonec z odvahy projevit pravdu a vyslovit názor fašismus.
Je těžké něco změnit. I změně je třeba se učit a k tomu jsme asi ještě jako školáci nedorostli. Neumíme si sami velet a sami se rozhodovat. Možná jsme opravdu žili až moc dlouho v područí jiných. Možná je to ale i náš národnostní rys. Ale i na tom je možné pracovat, i když to bude běh na dlouhou trať. Změně se nejlíp naučíme, pocítíme-li ji na vlastní kůži. Když ze všeho nejdřív začneme měnit sami sebe. Je to ten nejtěžší úkol. Ale i ta největší výzva.
Kolem oné návštěvy se odehrála podle mého názoru příliš velká mediální propaganda a ještě mi asi vůbec nedoklaplo, kam se tím míří. Nechápu, proč máme neustále tendence mazat si ramena indulonou a lézt někomu do zadku. Rusku, USA, Evropské unii a nyní zřejmě Číně, místo toho, abychom se konečně postavili na vlastní nohy. Vyhrnuli si rukávy a šli něco dělat. Stali se hrdými Čechy, hrdým a samostatným národem, který si uklízí před svým prahem a pracuje na tom, aby se mu lépe vedlo. Pokud se vám to zdá útopické, máte na to právo. Dává mi to ale větší smysl, než šťouchat do sraček jiných, když jich sami máme dost.
