Evropská komise vyzvala země EU, aby podpořily bankovní účty pro každého. Otevřít si základní a cenově dostupný bankovní účet má mít právo každý. Komise se domnívá, že je to asi jeden z nejpalčivějších problémů světa, když se jím zabývá.
Brusel zachází ale ještě dál. V případě, že se situace do roka nezlepší, přijde komise s návrhy, jak to zajistit pomocí nařízení.
Jde tu opravdu o lidi?
Nebo o to, aby byly peníze pěkně pod kontrolou v bankách a mezi lidmi jich moc nebylo? Continue Reading
Počítačové hry neznají mezí. Nejenže jsou plné násilí, agrese a smrti. Posunují se na další level. Žebrat na Můstku půjde už i z pohodlí domova. Staňte se virtuálním bezdomovcem.
Ať si říká, kdo chce, co chce, násilí v počítačových hrách na nás podvědomě působí. Tedy na ty, co je hrají. Já v životě nahrála ani jednu. Možná, že v jistém smyslu mohou být i přínosem, možná mohou rozvíjet jisté dovednosti jako Continue Reading
Dnes na téma integrace. Zaujal mě další článek, který se v mnohém opět týká i nás. Tak trochu znovu koresponduje s tím, co zde už opakovaně zmiňuji v příspěvcích.
Ať už se píše o Německu či o České republice, nebo je na mysli celá EU, na ulicích je mnoho lidí už teď a přivádět si tam další není až tak rozumné.
I my u nás máme mnoho bezdomovců. Potkávám je denně. Spí na lavičkách, žebrají v kostelech a na nádražích.
Dřív jsem do kostela chodila nabrat ztracený klid, teď jej tam ztrácím.
Pokud nejste z velkého města, asi nevíte, o čem mluvím.
Pokud ale z města jste, vidíte denně to samé.
To, jak jich přibývá
Nějak nevím co s tím. Neumím být lhostejná a vnitřně mě to ničí. Mám neutuchající pocit, že to není správné. Že by se to mělo řešit…
Vadí mi chodit kolem a starat se jenom o sebe.
Pozoruji, jak lhostejně kolem nich vesměs chodíme.
Přestože vidím, jak končí jejich získané milodary v alkoholu, jako prostředku na umlčení žalu nad neblahým osudem, není mi to jedno a vzbuzuje to ve mně otázky.
V čem jsou imigranti jiní? Proč prvně nepomáháme těm našim lidem, neřešíme vlastní problémy? A že jich máme…
Pokud neumíme vyřešit vlastní problémy, neměli bychom přebírat ty cizí. Pokud u nás bude stále spousta nezaměstnaných a bezdomovců, není rozumné si zadělávat na další problémy.
Za dřívějšího režimu byly nuceni lidé chodit do práce a dodržovat základní návyky. Právo na práci bylo dané a pracovat se prostě muselo. Ano nebylo to ideální, to víme všichni, ale určitě to lidi donutilo se ráno umýt, vyčistit si zuby a jít do práce a podat tam alespoň nějaký výkon. Nespadnout úplně na dno.
Možná bychom si měli vybírat z historie alespoň ty pozitivní části a zavádět je do současnosti.
A až se to naučíme a zvládneme to, teprve řešit ty cizí problémy.
Jinak nás to semele.
Vlastních problémů máme víc než dost.
Důchodovou reformu. Stárnoucí obyvatelstvo.
Mnoho vystudovaných a málo řemeslníků.
Klesá nám kvalita odvedené práce, ale výkon zejména v papírové byrokracii a administrativních podkladech máme opravdu velký.
Vytrácí se nám efektivita. Jsme strhaní, ale výsledky tak nějak nejsou vidět.
Myslím, že máme větší problémy než registrační pokladny a žabomyší války našich politiků.
A že není ta pravá doba na to, naložit si tzv. další valník a tlačit jej do kopce proti větru…