Kus rakouské pravdy

Kus rakouské pravdy

Vrtulník, Voda, Policie, Rakousko, Hory

Matematik a publicista, který přispívá do internetového deníku Neviditelný pes Marian Kechlibar nás dokázal docela šokovat svou výpovědí o dění v Německu a v Rakousku. Díky četným kontaktům má spoustu informací, ze kterých vyplývají zajímavá a taky děsivá fakta.

Pravostředová část rakouského politického spektra si velmi dobře uvědomuje, že desetitisíce špatně kvalifikovaných imigrantů z Asie a Afriky, kteří trvale skončí na sociálních dávkách je pro zemi zničující.

Levá část spektra na tom naopak vytrvale lpí a tzv. vítěz zřejmě naprosto zmanipulovaných prezidentských voleb v Rakousku ohrožuje intelektuální establishment, držící se svých křesel.

Marian Kechlibar hovoří o hromadných znásilněních, penězích, které se cpou Arabům, podvodech při volbě prezidenta….

Jak je možné, že dříve byly volby v Rakousku celému světu úplně ukradené a nyní je napjatě sledovala celá Evropa? A fakt, že byly zmanipulované až na půdu, hovoří jako jasný důkaz celosvětového plánu EU, které s námi hraje vabank. Pro nejmocnější osobu kontinentu Angelu Merkelovou představoval Norbert Hofer tvrdým oříškem.

Další odstavec mluví o tom, že se ženeme do stejné šlamastyky, ve které již Rakušané dávno jsou a jsou z toho pěkně v háji. Řízená likvidace malých podniků je i tady. Rakousko je taky velice naštvané, dotuje snahu o záchranu Řecka.

,,Rakouští voliči jsou rovněž nespokojeni s tím, že společenský systém druhé republiky přestal fungovat. Rakouský stát vybírá jedny z nejvyšších daní na kontinentě, ale čím dál větší část těchto daní směřuje do sociální podpory přistěhovalců, kteří mají početné rodiny. Nedávno zavedlo rakouské ministerstvo financí fiskální pokladny pro živnostníky, něco, co se podobá našemu EET – výsledný pocit lidí je: „Nevědí, jak by nás ještě sedřeli z kůže, a pak ty peníze dávají Arabům a Řekům.“ Bylo to extrémně nepopulární opatření a špatně načasované.“

,,Přistěhovalecká vlna ovlivnila život v podsvětí, například ve Vídni spolu na ulicích otevřeně bojují „usedlé“ čečenské a nově příchozí afghánské gangy o to, kdo bude mít kontrolu nad prodejem drog. Rakouské noviny, zvláště ty bulvární, zveřejňují s chutí všechny kriminální incidenty, které se v souvislosti s migranty odehrály. Šlo nejen o naprosto nesmyslné utlučení té paní tyčí, ale i o několik hromadných znásilnění. V jednom případě se stala obětí turecká studentka, takže z toho byl dokonce mezinárodní skandál.“

U veškerých migračních vln si Rakušané dříve stěžovali, že jim lidé berou práci. Teď je to pravý opak, pracující nepřichází, všichni budou chtít sociální dávky. Rakušané volají ale i po ekonomické reformě sociálního systému i pro jejich občany.

,,Také bychom neměli pominout náboženský extremismus. Loni vyšlo najevo, že ve Vídni je 120 salafistických školek, kde se malé děti ani nenaučí německy, zato jsou jim vymývány mozky nenávistným a agresivním pojetím islámu. Taková školka může fungovat tak trochu jako továrna na mladé teroristy. Část z nich už snad byla zavřena. Hrály tam roli i nějaké peníze z arabských ropných emirátů; byl to každopádně skandál, který ukázal na vážná rizika soužití muslimů a nemuslimů.“

Celý rozhovor:

Hromadná znásilnění, peníze Arabům, podvody při volbě prezidenta. Publicista a akademik přináší informace o stavu v Rakousku

Vídeň, Rakousko, Město, Města, Městské, Budovy

Dále ještě přikládám pár reakcí na výsledky voleb v Rakousku a vyjádření k událostem. Někdy mám pocit, že v té vládě něco hromadně šňupou. Neohrožení hrdinové ze zatemněnými mozky se nechovají příčetně, vypadají, že nejsou při smyslech.

  • V rakouských prezidentských volbách zvítězil předseda Zelených Alexander Van der Bellen
  • Nad Norbertem Hoferem však zvítězil těsně o 30 tisíc hlasů
  • Pomohly mu vesměs hlasy vyjádřené korespondenční cestou
  • Ty jsou ale neevidovatelné, bez certifikace a snadno zmanipulovatelné
  • V některých místech volilo několikanásobně více lidí, než vůbec v oblasti žije…

Pokud je naše mládež v podobě nové naděje národa stejného názoru jako Martin Stropnický, přicházím o další iluze a vidinu lepších zítřků. Je mladý a naivní, dejme tomu. Ale na takovém postu by měl mít všeobecný přehled, dobré vzdělání a smysl pro ochranu vlastního obyvatelstva. Bohužel podle jeho výroku nemá ani jedno.

,,Martin Stropnický ze strany Zelených byl nadšený. „Já jsem samozřejmě velmi rád, že vyhrál bývalý předseda Strany zelených, ale ještě důležitější možná je, že byly poraženy ty strachy, ty xenofobní útoky, to přihnojování těchto strachů. Obdivuhodné je, že Rakušané tento strach dokázali porazit. Možná se to stalo i proto, že si vláda připravila určitý program na přijímání uprchlíků. A teď bude potřeba přesvědčit o tom tu druhou polovinu společnosti,“ poznamenal předseda českých zelených.

,,Česká vláda by se po vzoru té rakouské měla postavit před své občany a říct: My jsme schopni přijmout tolik a tolik uprchlíků a máme pro ně takový a takový program, prohlásil Stropnický.“

Volby beru vylučovací metodou a tady si to jasně škrtám. Jen aby mi něco zbylo…

Vlajka, Rakousko, Červená, Bílá, Vnitrostátní, Orel

,,Podle Komárka ale Češi nejsou na něco takového připraveni. „My jsme nepřekonali postkomunistické uvažování. My nejsme připraveni na to, aby nám Evropa diktovala: Vy tady přijmete tolik a tolik. Lidé v Řecku trpí, trpí v Itálii, trpí v Rakousku a já osobně bych jim moc rád pomohl, ale trvám na tom, že do České republiky mají chodit jen lidé na základě dobrovolnosti,“ zdůrazňoval Komárek.“

Ty řeči pana prezidenta, při vší úctě k panu prezidentovi, že je to řízená invaze, tak to je nesmysl. Řízená invaze to prostě není… Ale pan prezident nemá žádnou politickou podporu, on má své voliče, ty velmi dobře zná a snaží se tyto voliče si udržet. To je legitimní,“ pokračoval Komárek.

„Ale Hofer ani Svobodní, to nejsou ďábli. Oni tam jen chtějí vést debatu o tom, jak dál. Tuhle debatu ostatně teď vedou i ve Velké Británii,“ uzavřel Komárek.

Musím podotknout, že já zase trpím, jen když jejich výroky čtu… To, že se jedná o řízenou invazi a akci je jasné. Je taky ve větším měřítku, než si myslíme.

Bylo zase třeba někde rozpoutat válku a prodat někomu zbraně. Spousta západních zemí ze zbrojního průmyslu žije. A žije z něj i USA. Dále také jde o nerostné suroviny. No a jako vždy o moc a peníze… A je to stále dokola.

Vede se to podle hesla: ,,Když se kácí les, padají i třísky“. Protože je trapné někam vlítnout a začít střílet: ,,Bere se to od lesa.“ To znamená, že se to tak zamotá, že nikdo neví: ,,Která bije.“ Úplně nejlepší je to postavit tak, že my jsme přece ti hodní, kteří chtěli přijímat a pomoct…

V podstatě je nutné si uvědomit, že vždy žijeme na něčí úkor. My se máme dobře a někdo živoří. My se máme lépe a někdo nemá co jíst. A někdy je ten úkor, prostě na úkor života jiných…

Odkaz

Mladý Stropnický jásal v ČT nad rakouskými volbami. A varoval před otevíráním jakékoliv debaty o EU

Napsáno pro Svobodný Blog

Být hrdým Čechem

Myslím, že vím, co nám chybí, národní hrdost. A měli bychom ji mít. Na tom se dá totiž stavět. Musíme si ji vybudovat, naučit se to. Místo francouzských vlajek na FB stránky si znovu dávat ty české do oken.

Máme být na co hrdí. Máme dobrá srdce a umíme se semknout. Pokud je někomu zle, jsme první, kdo pomáhá. Vybereme spoustu peněz na hendikepované, na události spojené s přírodními katastrofami, na ty doma i na ty venku. To je obdivuhodná solidarita. Na to můžeme být hrdí.

Naučme se semknout a jděme bojovat za vyšší cíle. Jděme slavit výročí naší republiky, jděme bojovat za lepší zítřky našich dětí, za svobodu v naší zemi, za méně cenzury a větší práva občanů.

Za bezpečí naší republiky a ochranu našich hranic. Bojujme za obezřetnost, za důslednou kontrolu jedinců, jenž se chtějí zařadit mezi nás. Mezi nás s velkým srdcem. Mezi nás, s respektováním našich pravidel. Pokud chce někdo rozšířit naše řady, nechť jsou mu známa fakta, že tady platí naše pravidla a že nehodláme diskriminovat vlastní občany na úkor kohokoliv jiného.

Máme rádi svůj klid a pohodu. Na tom není nic špatného. Nechceme přehnaně válčit, bojovat a vybočovat. Ale právě pro ten klid a pohodu, někdy bojovat musíme, abychom o něj nepřišli. Je třeba to světu sdělit, dát najevo, že jsme tady, a že se nedáme.

Máme smysl pro humor, obrovský, moudrý a neutuchající. Nesmíme si jej nechat vzít a nesmíme jej nechat zaniknout. Nenechme jej zdegenerovat. Rozvíjejme ho stále dál. Ano jsme národ Švejků. S úsměvem jde přece všechno líp. Usmívejme se jeden na druhého, dělejme si radost.

Můj dědeček říkal: ,,Nic nemět a eště smutnej byt, to by ani PánBu nechtěl.“ Moudrý muž.

Máme nádhernou řeč, úžasný a bohatý jazyk. Čeština je zvukomalebná. Má obrovské množství tvarů, zdrobnělin a synonym. Jemných niancí, jenž se od sebe něžně odlišují. To má málokterý jazyk. Nezapomínejme na to a buďme hrdí Češi.

Nechápu, proč jsou stránky některých Českých firem pouze v angličtině. Klidně ať jsou ve dvou jazycích. Ale ať jsou Česky! Chápu, musíme být světoví a budovat mezinárodní obchod. Ale nezapomínejme na svou hrdost, na svou zem!

Už jsme tu měli dobu nápisů v azbuce, nedělejme další chybu. Nic proti ní, já jsem z ruštiny maturovala, je to krásná řeč. A za mě Rusko líp jak USA, stavíme li to takto, ke Slovanům mám blíž.

Víte také kolik lidí na světě má angličtinu za rodný jazyk a je ve výhodě? Nejsou lepší, pouze se narodili v anglicky mluvící zemi. Neponižujme se pouze proto.

Máme nádhernou vlast. Nemáme sice ani velké hory ani moře. Ale taky nemáme sopky se sršícími vulkány, ani zemětřesení, laviny, zničující vlny či hurikány. Nemáme zde dravé šelmy a jedovaté živočichy, můžeme se bezpečně v přírodě pohybovat. Je zde relativně bezpečno.

Važme si toho a buďme na to hrdí. Máme tady spoustu nádherných míst. Lesů, rybníků a říček. Spoustu krásných staveb a památek. Nejsme tak malí, jak se děláme. Máme být na co hrdí.

I když si stěžujeme, máme stále dobrý sociální systém, pojištění i zdravotní péči. Máme ještě stále důchody. Pokud ale nezačneme něco dělat, přijdeme o ně jako okolní státy, ke kterým slepě vzhlížíme. Bude čím dál víc bezdomovců a chudých lidí. Ono se to opravdu pokazí, nezačneme li bojovat za lepší zítřky. Úroveň nám upadá. Teď si nemůžeme dovolit rozhazovat pro jiné. Nemůžeme si dovolit ani nečinně sedět a čekat opět co udělají okolní státy a pak se přidat tam, kde je nás nejvíc. Jsou třeba reformy a plány jak nepadnou až na dno. Buďme na to, co máme hrdí, ale neusněme slepě na vavřínech pohodlí, nebo nás to dožene.

Náš první prezident T. G. Masaryk mluvil o drobné mravenčí práci. Když každý člověk přiloží centimetr, tak vznikne metr, kilometr… Jsme jeden národ, jedna země, jedna vlast, to nás spojuje. Jsme jako mravenci v mraveništi. Malými činy můžeme dát vzniknout velkým věcem. A na ty pak budeme moci být společně hrdí.

Máme spoustu úžasně chytrých lidí, spoustu vynálezů jenž přispěli k novým technologiím, zachránili mnoho lidských životů a posunuli lidstvo ku předu. Co takhle kaplanova turbína, ruchadlo, lodní šroub nebo kontaktní čočky? Objev čtyř krevních skupin, zákona dědičnosti, buněčné struktury, obloukové lampy či hromosvodu? A je jich mnohem víc. Co Tomáš Baťa a Arnošt Lustig?

Vykašleme se na pocit malosti a buďme na sebe hrdí! Na náš národ. Na naši vlast. Na Českou republiku. Objevme v sobě vlastenectví. Buďme hrdí Češi!


 

Svobodný blog