Myslím, že vím, co nám chybí, národní hrdost. A měli bychom ji mít. Na tom se dá totiž stavět. Musíme si ji vybudovat, naučit se to. Místo francouzských vlajek na FB stránky si znovu dávat ty české do oken.

Máme být na co hrdí. Máme dobrá srdce a umíme se semknout. Pokud je někomu zle, jsme první, kdo pomáhá. Vybereme spoustu peněz na hendikepované, na události spojené s přírodními katastrofami, na ty doma i na ty venku. To je obdivuhodná solidarita. Na to můžeme být hrdí.

Naučme se semknout a jděme bojovat za vyšší cíle. Jděme slavit výročí naší republiky, jděme bojovat za lepší zítřky našich dětí, za svobodu v naší zemi, za méně cenzury a větší práva občanů.

Za bezpečí naší republiky a ochranu našich hranic. Bojujme za obezřetnost, za důslednou kontrolu jedinců, jenž se chtějí zařadit mezi nás. Mezi nás s velkým srdcem. Mezi nás, s respektováním našich pravidel. Pokud chce někdo rozšířit naše řady, nechť jsou mu známa fakta, že tady platí naše pravidla a že nehodláme diskriminovat vlastní občany na úkor kohokoliv jiného.

Máme rádi svůj klid a pohodu. Na tom není nic špatného. Nechceme přehnaně válčit, bojovat a vybočovat. Ale právě pro ten klid a pohodu, někdy bojovat musíme, abychom o něj nepřišli. Je třeba to světu sdělit, dát najevo, že jsme tady, a že se nedáme.

Máme smysl pro humor, obrovský, moudrý a neutuchající. Nesmíme si jej nechat vzít a nesmíme jej nechat zaniknout. Nenechme jej zdegenerovat. Rozvíjejme ho stále dál. Ano jsme národ Švejků. S úsměvem jde přece všechno líp. Usmívejme se jeden na druhého, dělejme si radost.

Můj dědeček říkal: ,,Nic nemět a eště smutnej byt, to by ani PánBu nechtěl.“ Moudrý muž.

Máme nádhernou řeč, úžasný a bohatý jazyk. Čeština je zvukomalebná. Má obrovské množství tvarů, zdrobnělin a synonym. Jemných niancí, jenž se od sebe něžně odlišují. To má málokterý jazyk. Nezapomínejme na to a buďme hrdí Češi.

Nechápu, proč jsou stránky některých Českých firem pouze v angličtině. Klidně ať jsou ve dvou jazycích. Ale ať jsou Česky! Chápu, musíme být světoví a budovat mezinárodní obchod. Ale nezapomínejme na svou hrdost, na svou zem!

Už jsme tu měli dobu nápisů v azbuce, nedělejme další chybu. Nic proti ní, já jsem z ruštiny maturovala, je to krásná řeč. A za mě Rusko líp jak USA, stavíme li to takto, ke Slovanům mám blíž.

Víte také kolik lidí na světě má angličtinu za rodný jazyk a je ve výhodě? Nejsou lepší, pouze se narodili v anglicky mluvící zemi. Neponižujme se pouze proto.

Máme nádhernou vlast. Nemáme sice ani velké hory ani moře. Ale taky nemáme sopky se sršícími vulkány, ani zemětřesení, laviny, zničující vlny či hurikány. Nemáme zde dravé šelmy a jedovaté živočichy, můžeme se bezpečně v přírodě pohybovat. Je zde relativně bezpečno.

Važme si toho a buďme na to hrdí. Máme tady spoustu nádherných míst. Lesů, rybníků a říček. Spoustu krásných staveb a památek. Nejsme tak malí, jak se děláme. Máme být na co hrdí.

I když si stěžujeme, máme stále dobrý sociální systém, pojištění i zdravotní péči. Máme ještě stále důchody. Pokud ale nezačneme něco dělat, přijdeme o ně jako okolní státy, ke kterým slepě vzhlížíme. Bude čím dál víc bezdomovců a chudých lidí. Ono se to opravdu pokazí, nezačneme li bojovat za lepší zítřky. Úroveň nám upadá. Teď si nemůžeme dovolit rozhazovat pro jiné. Nemůžeme si dovolit ani nečinně sedět a čekat opět co udělají okolní státy a pak se přidat tam, kde je nás nejvíc. Jsou třeba reformy a plány jak nepadnou až na dno. Buďme na to, co máme hrdí, ale neusněme slepě na vavřínech pohodlí, nebo nás to dožene.

Náš první prezident T. G. Masaryk mluvil o drobné mravenčí práci. Když každý člověk přiloží centimetr, tak vznikne metr, kilometr… Jsme jeden národ, jedna země, jedna vlast, to nás spojuje. Jsme jako mravenci v mraveništi. Malými činy můžeme dát vzniknout velkým věcem. A na ty pak budeme moci být společně hrdí.

Máme spoustu úžasně chytrých lidí, spoustu vynálezů jenž přispěli k novým technologiím, zachránili mnoho lidských životů a posunuli lidstvo ku předu. Co takhle kaplanova turbína, ruchadlo, lodní šroub nebo kontaktní čočky? Objev čtyř krevních skupin, zákona dědičnosti, buněčné struktury, obloukové lampy či hromosvodu? A je jich mnohem víc. Co Tomáš Baťa a Arnošt Lustig?

Vykašleme se na pocit malosti a buďme na sebe hrdí! Na náš národ. Na naši vlast. Na Českou republiku. Objevme v sobě vlastenectví. Buďme hrdí Češi!

Svobodný blog