Dnes na téma černé skládky. Toto téma se mě úzce dotýká. Stále mě to trápí. Ničíme planetu. Plundrujeme. Nevážíme si darů. Jsme krátkozrací. Po nás potopa. A na víc, vždy tu jde jen o peníze.
V článku se píše jak úřady hrubě a zcela evidentně porušují platné právo a odmítají dokonce respektovat i rozhodnutí soudu. Jde dosud o nejotřesnější případ ilegální skládky stavebního odpadu, nacházející se v těsné blízkosti Prahy.
Miliardové kšefty z černých skládek úřady přikrývají
Pod falešnou záminkou rekultivace se podle některých vlivných politiků i majitelů zasažených pozemků skrývá obrovský kšeft. Kšeft s likvidací stavebního odpadu. Konkrétně na zemědělské půdě mezi obcemi Chrášťany a Chýně se zdejší pozemky zaváží již několik let sutí a hlínou. Pozemky jsou ve vlastnictví několika soukromých majitelů.
Údajně se tak děje na základě územního rozhodnutí z roku 1988. Je to prezentováno jako veřejně prospěšná stavba, respektive rekultivace. Potřebné stavební povolení ale nemá. Odňal jí ho soud, který navíc výslovně zapověděl další zavážení pozemků.
Jak je to možné?
Jde zde opět o miliardový kšeft s odpadem. Nešťastným majitelům se jej nedaří zastavit. Úřady jim odmítají vyjít vstříc.
Jak je to možné?
Radní hlavního města pro životní prostředí jsou v šoku. Příslušné stavební úřady jdou podle nich na ruku provozovatelům černých skládek. A říkají:
„Je to otřesné. Jestli si někdo doteď myslel, že jsme právní stát, tak si to prosím opravdu nemyslete,”
„Zcela bezprávně tam zavážejí zemědělské pozemky několika majitelů, kteří se tomu snaží bránit soudně. Vzniká tam obří skládka, která je označována za rekultivaci. A nikdo s tím nic nedělá, i když majitelé mají v ruce rozsudky soudu, že je to nelegální! My máme ve Slivenci podobný případ, ale tam si to aspoň majitel vozil a dělal skládku na svých vlastních pozemcích. A taky s tím nikdo není ochotný nic dělat.”
Jak je to možné?
Nestačím se divit. Nejotřesnější případ černé ilegální skládky se táhne od roku 1988. Je to logické, vhodné a ekologické? Kde je opět zdraví selský rozum?
Majitelé mnoha hektarů zasažených pozemků ale oponují:
„Je veřejně prospěšné zavážet hlínou a stavební sutí zemědělskou půdu? Je to miliardový soukromý kšeft a nám vzniká škoda v řádech stovek milionů. Paradoxně za ty pozemky ještě platíme daň ze zemědělské půdy,” řekl například jeden z majitelů.
A já s ním plně souhlasím. Boj s korupcí a různé hlídací mechanismy naší vlády pak vyznívají naprosto směšně. Na malé podnikatele se plete bič a na druhé straně roky prochází taková špína.
Víte, jak probíhají sanace takových pozemků? Co se děje s půdou a s podzemní vodou? Jak se naše životní prostředí znehodnocuje?
Vymahatelnost práva
Je právo skutečně nevymahatelné?
Schválně si to v článku přečtěte. Zda se vám to zdá správné a logické. Jsme právní stát?
Protiprávní postup trvá velmi dlouho. A nic se neděje. Komu jsou peníze do kapsy? Jak velké jsou daňové úniky, které zde vznikají?
Dochází zde doslova k brutální proměně charakteru krajiny, kterou kopce navezené zeminy hyzdí. Trpí obce a jejich obyvatelé. Trpíme všichni, protože toto není jediný případ. Skládkování je šílená zrůdnost, která se podepisuje na zdraví nás všech.
—————————————————————————————————————-