Život je plný barev a názorů, každý jsme jiný. Měli bychom se respektovat a užívat si různorodost názorů. A pokud se oháníme svobodou slova, nikdo by neměl ani vyslovit, že by měla být třeba Klára Samková potrestána za svůj svobodný názor.
Pokud je ale různorodost ohrožující na životě, všechna tolerance stranou. Tolerance musí být vždy oboustranná. Pokud ale někdo tvrdí, že pouze jeho způsob myšlení a života je nejlepší a dokáže vás zabít za to, že máte jiný názor, barvy se slívají do rudé krve. Dnes o Islámu, propagandě a nevyslyšených názorech.
Podobná názor má spousta jiných. Třeba i majitel serveru Bankovnipoplatky.com, ekonom a pražský zastupitel za hnutí ANO Patrik Nacher. Pár jeho názorů mi opět připadá zajímavých.
Napsáno pro Svobodný blog – celý článek – Pokračovat ve čtení
Fakt, že turecký velvyslanec v České republice Ahmet Bigali volá po potrestání advokátky Kláry Samkové je absurdní. Pan velvyslanec si proslov ani nevyslechl. Proslov nebyl pouze útokem na náboženskou svobodu, protože je třeba si uvědomit, že islám je především životní styl.
V rozhovoru je opravdu trefným postřehem upřesnění pojmů fakt, že Islám není pouze náboženství, ale jde zde zejména o politický islám, se kterým máme tu čest. Mám obavu, že si nikdo z našich vládních představitelů ani nezjistil, co vlastně islám je a jak funguje.
,,Islám sám sebe definuje jako vlastně všechno, neodděluje víru od civilního života, náboženství od státní moci.“
Vyjádření, které mimo jiné vyjádřil Patrik Nacher:
,,Pro mě je vždy podstatný kontext. A zde šlo o konferenci, kde předpokládám, že se říkaly různé názory. To je jaksi očekávatelné, má-li taková konference mít smysl. Pokud budeme dopředu říkat, že ten či onen názor nesmí zaznívat veřejně, pak svobodě slova zvoní umíráček. To, že všichni kolem toho chodí po špičkách, souvisí s politickou pseudokorektností, která se v Evropě šíří jako mor. V momentě, kdy má někdo jiný názor, než je ten mainstreamový, míněno mainstreamový z hlediska těch, kteří sami sebe definují jako elitu, tak je tento názor – který ale zastává většina lidí – nějak dehonestován.“
(Význam slova – slovník cizích slov – dohonestovat)
Svoboda slova je pojem bez významu. Prázdnou frází, která nic neznamená. Zřejmě jsme si ještě nevšimli, že totalita už měla být za námi. A zřejmě si toho zejména nevšimli naši politici, i když tvrdí, jak jsou jiní, než za minulého režimu.
Také si měníme další pojmy a jejich smysl. Slova jako xenofob nebo rasista už jsou tak běžná, že nikomu nevadí. Pokud nesouhlasíte s všeobecně podsouvaným názorem, jste nesnášenlivý, a pokud se odhodláte dokonce varovat, jste xenofobní.
Proč Rusko?
,,Přichází nová taktika, že když má někdo jiné stanovisko, než je to jediné správné, tak tyto myšlenky šíří na sociálních sítích a na webech lidé napojení na Rusko. V překladu – jsme blbci, kteří papouškují názory Ruska. Ne že by se někdo zamyslel, oponoval, argumentoval. Proč? Tady nejde o diskusi, ale o monolog, který se vydává za dialog. Podle některých politiků a novinářů, kdo má jiný názor, než je ten „sluníčkový“, tak nejde o jeho autentický názor, ale někdo – zřejmě z Ruska – mu vymyl mozek. A protože „papouškovat“ názor z Ruska není zrovna u nás in, je tato taktika úspěšná. Přitom stačí, aby si každý, kdo trochu cestuje, udělal obrázek sám. Jak to vypadalo před deseti či dvaceti lety v Paříži, Londýně a jak to tam vypadá dnes.“
Když to někdo takhle staví, tak je to manipulace jako zvon a s tím já bytostně nesouhlasím. Paradoxně ta „intelektuální elita“ jako by nám předkládala černobílý svět. Nesouhlasíš-li s imigrační politikou EU, znamená to, že posloucháš nějaké názory z Ruska. Jinými slovy, nesouhlasíš-li s evropskou imigrační politikou, přikláníš se k Rusku. Nechceš-li, aby u nás bylo euro, chceš rozpad Evropské unie. Takhle přece ten svět nefunguje. To nálepkování je fakt děsné.“
S tím opět souhlasím. Začíná se u nás šířit tento nebezpečný názor, kdy jakmile kdokoli vysloví jiný než pozitivní názor za přijetí imigrantů, je to bráno tak, že nejde o jeho autentický názor, ale názor podstrčená z Ruska. Absolutně nechápu, kde se to vzalo a proč se neustále na Rusko útočí a něco se na něj shazuje. Ráda bych, abychom neprovokovali a nechali je v klidu dýchat.
Pokud jde o mě, tak raději Rusko než Amerika. Ke Slovanům máme blíž. Navíc si myslím, že Americe jsme totálně ukradení, kdežto s Ruskem se dá i hovořit. Stačí sledovat světové dění a číst mezi řádky. Byla bych ráda, kdybychom tuto zemi nechali na pokoji. Protože stejně tak bych byla ráda, aby nikdo neházel špínu na nás a nešmejdil nám kolem hranic, tak jako se nyní ve velkém šmejdí právě kolem hranic jim.
Stojí za to se podívat, jak vypadají názory těch, co si neberou servítky třeba:
Odkaz:
Zadara nefunguje ani charita. Natož finanční poradenství.
Vyjádření k Islámu
,,Byl jsem na pár přednáškách ohledně islámu, abych se dozvěděl něco o historii i současnosti, a vyplývá mi z toho, že ta strategie se po staletí vůbec nemění. Islám se považuje za univerzální a dokonalý. Univerzální v tom, že se má šířit všude tam, kam přijde muslim. Když takový člověk někam přijde, tak se nemá přizpůsobovat on, ale naopak se snaží, aby se okolí přizpůsobilo jemu. To tam historicky bylo vždy. No, a když se považuje za dokonalý, není na něm co zlepšovat. Tečka. Problém pak nastává v tom, že i ty radikální formy prostě mají nezanedbatelnou podporu mezi obyčejnými muslimy. Nezaregistroval jsem nějakou větší sebereflexi a manifestace muslimů proti terorismu. O právu šaría ani nemluvě.“
Musí platit pravidlo, že když někdo přijde jako host do mého domu, musí respektovat daná pravidla. A když zase naopak přijdu já k němu, budu dělat totéž. Jestli se k tomuto základnímu systému slušného chování nevrátíme, tak to kvůli politické pseudokorektnosti skončí špatně. Jde o základní věci, které vštěpujeme už malým dětem – na jedné straně respekt k jinakosti, k odlišnosti, na straně druhé dodržování psaných i nepsaných pravidel, zvyklostí, symbolů a chování, které nejlépe vystihuje pořekadlo „nečiň druhému to, co nechceš, aby dělal on tobě“. Jiná věc je, že historicky stavíme na nesmírné toleranci, ale nic se nesmí přehánět. Pokud tu toleranci někdo zneužije právě proti té toleranci, díky níž je tolerován, tak se s tím musí něco udělat.“
Pochybuji, že tohle někdo z naší vlády ví. Nikdo z našich politiků si opravdu zřejmě nezjistil nic o strategii Islámu. A mluvíme zde o politické strategii. Je to politické vedení, se kterým chceme jednat. Stačí těchto pár řádků a informací a musí vám být jasné, že zde jakékoliv jednání selhává.
Respektovat tradici a zvyklosti země, kam přijíždím a chci tam bydlet, by mělo být samozřejmé. Takhle to ale v tomto případě není. Takových názorů je plný internet. V mnoha směrech jsou si podobné a v mnoha věcech jsou shodné. Jak to, že to nikdo nebere vážně? Jak to že lid nemá právo mluvit do toho, co se stane s jeho zemí? Na co máme vládu? Proč nás vede někam proti naší vůli? Politici nás absolutně ignorují, nerozumějí našim obavám.
„Nerozumím tomu, že politici nerozumějí obavám lidí. Považuji za neuvěřitelné, že ve studiu diskutují tři lidé s totožným postojem. Česká televize úplně rezignovala na nějakou diskusi.“
A já se ptám, co je potom propaganda? Jak chcete nazvat fakt, že ve veřejnoprávním médiu ve studiu diskutují lidé s totožným názorem? Co to je za diskusi? Tak to už to skoro máme tak jako za bývalého režimu ne? Jedna strana, jeden názor, jeden prezident…
Vyjádření k migrantům
Pokud se to k vašim uším ještě nedostalo, zabedněnost našich politiků došla tak daleko, že se chystá novela trestního zákona. Mezi trestné činy podněcování nenávisti ke skupinám či jednotlivcům, by se pak považovalo třeba i vyjádření svobodného názoru, že jste proti přijímání migrantů. K tomu se Patrik Nacher vyjádřil následovně:
„Já jenom doufám, že alespoň někomu zůstane zdravý selský rozum. Pokud bychom tu museli strpět ilegální imigranty, to slovo ilegální podtrhuji, což je porušením zákonů a mezinárodních dohod, ale zároveň bychom nemohli říct svůj názor, protože za to bychom byli popotahováni, tak to mi přijde hodně za hranou. Doufám, že k tomu nedojde, protože jsme nebořili totalitu, abychom se k ní zase vrátili zpátky. Před rokem 1989 všichni věděli, že žijí v zemi, kde nemohou nahlas říkat svůj názor, a proto si to nechávali do svého soukromí. Rozdíl oproti současnosti je, že na svobodu slova, na demokracii a na právo si říct svůj názor si dnes tak rádi hrajeme, ale mílovými kroky se blížíme stejné cenzuře. Začíná to označkováním, paušalizováním, nově pak taktikou, že člověk je hlásnou troubou Moskvy, a já se ptám, kde to skončí? Ukončil bych to větou ze seriálu „Jistě, pane ministře“: Cenzura je v moderní společnosti nepřijatelná, my jsme se jen demokraticky rozhodli ty věci nezveřejnit.“
Jak je vůbec možné, že znám spoustu lidí, kteří mají tyto názory, ale nesmí je říkat nahlas? Jak je možné, že za ně máme být trestáni? Jak je možné, že naše vláda je totálně mimo tento názor?
Vůbec to nechápu. Mají takovou moc a tolik peněz, že si připadají neohrožení? Vůbec neví, jak se žije lidu? Ví něco, co my nevíme? Jsou podplacení, nebo zahnaní do kouta?
Vždy budeme podléhat nějakému systému a zřízení. Ať žijeme v tlupě, středověku, nebo tzv. demokracii. Vždy se nám bude zdát něco dobré a něco špatné. Vždy budeme muset respektovat pravidla. Vždy budou ti nahoře a ti dole. Ale nemusíme se přece dobrovolně hnát do záhuby a dávat všanc.
Odkaz: