Po tématu Být hrdým Čechem
volně navážeme na mužské vzory v Čechách.
V poslední době mluvíme o boji, o ochraně hranic, o armádě, policii, domobraně. Nadřazeným slovem je zejména muž.
Máme jich dostatek? Máme se jak bránit? Máme ,,muže“? A máme mužské vzory?
Budu je zde uvádět tak, jak je uctíváme. Nebudu se pozastavovat nad tím, zda to tak má být, zda si je pouze neidealizujeme, zda jsme nebyli oklamáni. Zda nám nebyly vzory uměle vytvořeny a ve skutečnosti vzory být neměly. O tom dnešní příspěvek nebude.
Pořadí je čistě náhodné.
T. G. Masaryk
Byl to první československý prezident, český vědec, filozof, pedagog, politik a žurnalista.
,,Tatíček“ Masaryk.
Tím je možná řečeno vše.
Není to silný muž s hordou svalů, jenž skolí v zápase každého protivníka.
Tomáš Baťa
Československý podnikatel, náš podnikatelský vzor, král obuvi, tvůrce světového obuvnického impéria, starosta Zlína.
Tady už máme jistý posun. Ale nahoru šel stejně, svou inteligencí, nikoliv svaly.
Arnošt Lustig
Český židovský spisovatel a publicista světového významu, autor celé řady děl s tématem holokaustu.
Bojovník s tužkou v ruce.
Václav Havel
Český dramatik, esejista, kritik komunistického režimu a později politik. Devátý a poslední československý prezident a první prezident České republiky.
Antonín Dvořák
Nejvýznamnější hudební skladatel všech dob a světově nejproslulejší a nejhranější český skladatel vůbec.
Jan Amos Komenský
Poslední biskup Jednoty bratrské, jeden z největších českých myslitelů, filosofů a spisovatelů, pedagog a autor mnoha spisů z tohoto oboru.
Karel IV.
Jedenáctý český král, jako Karel I. 1346 – 1378, jako Karel IV. německý přesněji římsko-německý král, císař římský, italský – lombardský král, burgundský král, moravský markrabě a lucemburský hrabě. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.
Autor nejvýznamnějšího říšského ústavního zákona Zlaté buly, zakladatel Karlovy univerzity v Praze, nechal vystavět kamenný Karlův most…
I zde je zřejmé jaký to byl charakterově člověk.
Jan Hus
Římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel, reformátor církve, vyučoval na pražské univerzitě, byl jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek katolické církve. Ta jej označila za kacíře a jako kacíř upálen na hranici.
Ukázka toho, jak se umíme zachovat k těm, jenž jsou chytřejší než většina.
Jan Žižka
Český husitský vojevůdce, pokládaný za otce husitské vojenské doktríny, autor a první uživatel defenzivní bojové techniky, použil tzv. vozové hradby. Životopisci mnohdy zastávají vzájemně protichůdné názory, nemáme moc dochovaných informací, tak se domníváme a domýšlíme si… tak nějak z lapky husitským válečníkem…
Hodně typický Čech, jsme národ malých zlodějíčků, dole krademe v malém, směrem nahoru to roste do gigantických rozměrů.
Jára Cimrman
A tady je řečeno vše. Jsme národ Švejků. Humor nám nechybí. Upřednostňujeme jej nad vším. Líp se nám tak žije.
Velebení fotbalistů a hokejistů
Nevelebíme vědce či vynálezce léků na smrtelné choroby a myslitele upalujeme. Raději vzýváme fotbalisty a hokejisty.
Kvůli nim se scházíme na náměstí a na stadionech, skandujeme a jsme silní.
Všichni známe jména jako Jaromír Jágr, Petr Čech, Milan Baroš, Dominik Hašek…
To jsou naše vzory, naši představitelé mužské síly. K těm vzhlížíme. K našim sportovcům.
Naše české miss si je vybírají na zachování rodu a dobrých genů.
Je to jako v přírodě, vítězí ten nejsilnější samec. Zas tak moc se od zvířat nelišíme. Jen si namlouváme, že jsme lepší.
Chybí nám mužské vzory v podobě vojevůdců a silných bojovníků.
Bojujeme spíše s tužkou v ruce. Svou inteligencí.
Cílené vyhrocení
Teď to cíleně vyhrotím a ukážu úhel pohledu. Odkazuji zde na další článek a údajné vyjádření Veroniky Žilkové
Může být její rčení opět vytaženo z kontextu, řečeno v žertu, s nadsázkou, mohlo to být ale i myšleno vážně.
Nehodnotím to, o tom opět tento článek není.
Jen to použiji jako příměr.
Pokud jste někdo viděl třináctou komnatu Veroniky Žilkové, to ona byla ta, co živila léta početnou rodinu dětí, po které toužila. Muži se jí v životě jako živitelé rodiny moc neosvědčili. Pokud musíte být chlap, aby Vaše děti neumřeli hlady, nemáte kdy být křehkou ženou.
V poslední době je to u nás velmi obvyklé. Je to zde plné nejen alkoholiků, co nezvládají svou mužskou živitelskou roli, ale i šamponků a metrosexuálů, kteří svou zženštilostí zrovna nereprezentují mužské bojovníky a živitele rodin.
Pokud tedy prohlásila něco o tom, ,,že ženy se mohou těšit v podobě imigrantů na pořádné samce“, což jak jsem již výše uvedla tak mohlo a nemuselo být, nemůžeme se tomu až tak divit a z jistého úhlu pohledu to může mít i logiku. Třebas i zvrácenou, zhrzenou… berte to, jak chcete.
Ukazuji pouze další úhel pohledu.
Je jasné, že tito jedinci nebudou zrovna otcovské vzory a partneři roku. Neumí se se chovat ani k ženám, ani k dětem. A neumí ctít dar života.
Co dodat
Máme dostatek mužů, kteří by opravdu šli bojovat a chránit?
Nebo jen umíme bojovat na sociálních sítích svými komentáři a občas zařvat na demonstraci nějaké heslo?
Šli bychom opravdu bojovat se zbraní v ruce?
Anebo bychom se raději zase nějak domluvili?
Naše vláda mlží, vyčkává a natahuje to, čeká, jak se k tomu postaví okolní státy a pak se přidá na tu správnou stranu.
Lze se jí však divit?
Z historie víme, že neumíme bojovat.
Válka je strašná. Nikdo ji doopravdy nechce, není to nelogické.
Výzva
Vyzývám tedy muže, aby se jimi stali. Nechceme vidět vaši slabost, v tom jsme my ženy biologicky za jedno. Cvičte, sportujte, učte se střílet a fyzicky pracujte. Nejraději máme statné řemeslníky a zahradníky svlečené do půl těla J
Vzývám ženy, aby si všímaly mužů, jenž se i jako muži projevují, náležitě je oceňovaly a pomohly jim budovat tuto jejich sílu, nikoliv jejich ješitné ego. (nenechte se odradit delším hledáním J ) A také se snažte být pro ně motivací.
Máme li změnit naše výše vypočítávané předurčení v rámci vzorů a naše geny, musíme na tom pracovat. Vychovávat silné muže a vštěpovat jim disciplínu. Zatím to ale moc neděláme a podle toho to taky vypadá.
Jak říká Anička Polívková, můžeme si za to sami.