Proč nám to tak trvá? 

Dnes reaguji na další, příběh, který mě opět donutil zastavit se a přemýšlet. Připomenul mi, jak jsme nepoučitelní a bez pokory. Neumíme ocenit ty nejzákladnější věci, které jsou zároveň ty nejdůležitější. Umíme je ocenit, až nám na dveře zaklepe zubatá. Jakmile ale slezeme ze smrtelného lože, začne nás pálit dobré bydlo. V těžké chvíli slibujeme, jak už budeme žít zdravě, ohleduplně a jinak. Jen se nám uleví, na talíři máme hamburger a kachnu, zapíjíme jej colou, v puse máme cigáro a místo spánku paříme do rána.

Napsáno pro Svobodný blog – celý článek – Pokračovat ve čtení